Tradiční slovenskou kapustnicu jsem poprvé ochutnala už jako malá holka a hned jsem si ji zamilovala, ačkoliv jsem patřila k vybíravým dětem a zelí nepatřilo zrovna k mým oblíbeným ingrediencím. V kapustnici ale dostává tato zdravá pochutina úplně nové rozměry.
Tenkrát jsem byla na prázdninách u strýce v jedné menší vesničce poblíž Banské Bystrice, a když mi na stůl přistála hustá polévka plná kysaného zelí, uzeného masa a koleček z klobásy, pamatuji si rozporuplné pocity. Prvotní nechuť ale zmizela hned po ochutnání.
Nedávno jsem se po letech vrátila k této části své rodiny na víkend, abych jim představila svou malou dcerku, kterou ještě neviděli. Při obědě na přivítanou teta přinesla terinu plnou vařící kapustnice, a když jsem ucítila tu známou vůni, která mě hned přenesla zpátky do dětských let, kdy jsem volno trávívala v těchto končinách, rozzářily se mi oči nadšením.
Nemohla jsem tedy před odjezdem jinak než se tety přeptat na návod, jak dosáhnout tak dokonalé polévky. Za ty roky jsem se totiž několikrát pokoušela podle různých receptů z internetu, kuchařek nebo televizních relací uvařit kapustnicu, která by se alespoň trochu rovnala té pravé slovenské, ale vždy to končilo zklamáním.
Teta mě nezklamala a za chvíli jsem měla před sebou na papíře přesný postup na přípravu tradiční slovenské kapustnice tak, jak ji připravuje ona. Neváhala jsem a hned několik dní po návratu domů zkusila polévku uvařit. A opravdu se zadařilo.
Recept není tak složitý, jak se mi mohlo zdát při předešlých zdlouhavých pokusech o přípravu kapustnice, a zvládnout by ho měl každý, kdo má trochu elánu a chuti vyzkoušet něco jednoduchého, čím ale ve výsledku nadchne davy.
Pravá tradiční slovenská kapustnica
Na tuto výtečnou polévku si připravíme asi jeden a půl kilogramu uzených žeber, lžíci vepřového sádla, jednu střední cibuli, sto gramů slaniny, osm set gramů kysaného zelí, jednu klobásu, čtyři středně veliké brambory, česnek a zakysanou smetanu a koření: bobkový list, nové koření, kmín, sladkou papriku, pepř celý, tymián, sůl. Kdo má v oblibě houby, může si připravit ještě hrst sušených hub.
Nejdříve si založíme vývar z uzených kostí přibližně ze čtyř litrů vody. Uzená žebra si předtím pečlivě opláchneme studenou vodou. Do vody přidáme tři bobkové listy, pět kuliček pepře a čtyři kuličky nového koření. Vývar táhneme přibližně čtyři hodiny a průběžně odebíráme nečistoty a pěnu, které se usazují na povrchu.
Oloupeme brambory, nakrájíme je na kostičky a dáme vařit v osolené vodě s celým kmínem. Když jsou uvařené, stáhneme si je z plotny, vodu ale nesléváme, tu později přidáme do polévky s bramborami. Bramborový škrob, který se do ní vyvařil, totiž pomůže se zahušťováním.
V dalším kroku si na sádle orestujeme slaninu na kostičky s nadrobno nakrájenou cibulkou. Po chvilce přidáme prolisovaný česnek a zasypeme sladkou paprikou, a když pustí šťávu, zalijeme připraveným vývarem. Kdo chce do polévky přidávat sušené houby, ten si je zalije horkou vodou, a když změknou, i s vodou je vlije do polévky.
Konečně přidáme kysané zelí, které nejdříve zbavíme přebytečné vody, kterou ale schováme na později, kdyby bylo potřeba polévku dochutit – dokyselit. Zelí překrájíme na menší kousky a vložíme do hrnce s polévkou.
Chvíli vaříme, než přidáme obrané uzené maso z kostí a libovolnou klobásu nakrájenou na kolečka. Někdo dává přednost pikantní, někdo používá klasickou paprikovou. Já osobně preferuji čabajku. Zároveň přidáme brambory s vodou, ve které jsme je vařili.
Na závěr dle chuti dochucujeme (sůl, pepř, tymián) a přidáme tolik vody z kysaného zelí, kolik nám vyhovuje. Každý totiž preferuje polévku jinak kyselou. Při podávání přidáváme na talíř ještě trochu kysané smetany. Polévka je nejlepší s čerstvým chlebem.
Zdroj: Autorský článek
Autor: Denisa Weisová
