Obyvatelům Aljašky a nejsevernějších oblastí Kanady není losí maso cizí. V těchto oblastech se losí maso jí ve formě steaků, klobás, a dokonce i jako přísada na pizzu. Jedno losí jídlo je pro cizince hodně neobvyklé. Jde o vyhlášenou pochoutku – želé z losího nosu.
Los byl v minulosti důležitou součástí stravy a jistotou, že bude rodina mít jídlo
V minulosti se domorodí lovci na širším severozápadě mohli spolehnout na celého losa, aby uživili celou rodinu na týdny. Každá část zvířete byla snědena nebo konzervována, včetně nosu. Losí dlouhý baňatý čenich je mezi domorodými komunitami stále považován za pochoutku. Losí nos v rosolu je podobný evropským želatinovým pochoutkám (huspenina, tlačenka) a prezentuje řezy losího nosu v želatinovaném vývaru.
Toto jídlo bylo dokonce zmíněno v Northern Cookbook, publikaci kanadské vlády z roku 1967, která nabízela recepty a kuchařské rady pro „manželky z divočiny“ žijící v lesích na dalekém severu.
Dva druhy masa jsou zpestřením pro pokrm
Losí nos obsahuje jak bílé maso (z bulvy nosu), tak tmavé maso (z míst okolí kostí). Srst musí být před vařením odstraněna buď opálením na otevřeném ohni, sloupnutím po uvaření nosu nebo pouhým stažením kůže z nosu.
Kuchaři pak nakrájí nos a podusí ho s cibulí, česnekem a řadou dalších koření, mezi které může patřit skořice, hřebíček, nové koření nebo hořčičná semínka.
Do směsi lze přidat maso z jiných částí losí hlavy, jako jsou uši a rty. Jakmile směs vychladne, kuchař naskládá kousky masa do ošatky, zalije je vývarem a směs vloží do lednice, aby vývar mohl ztuhnout.
Nepopsatelná chuť pochoutky
Losí maso bývá libové a má autentickou chuť zvěřiny. Popsat chuť želé z losího nosu je však složitější. Záleží na tom, jaké kusy masa jsou do želatiny přimíchané. Také textura se může lišit. Někdy je pochoutka více žvýkavá, což může být způsobeno přítomností nosní chrupavky. Jindy může být obsah jemnější, pokud převládá přídavek delikátního masa z lícních kostí.
Základem je vlastní ulovený los
Tato delikatesa se nedá nikde koupit. Kdo jí chce ochutnat, musí si zajet na Aljašku, ulovit losa anebo se poptat po místních, kdo zrovna nějakého ulovil. Potom už stačí postupovat podle jednoduchého návodu.
Jednoduchý recept, jak na to
Potřebovat budete především: horní čelist losa, nakrájenou cibuli, stroužek česneku, koření k nakládání, sůl, pepř a ¼ šálku octa.
Dále receptury zmiňují pokyny jako: Odřízněte horní čelist těsně pod očima, nedívejte se do hrnce během vaření nebo odstraňte chlupy uvnitř losího nosu, aniž byste omdleli. Jde samozřejmě pouze o zvyk.
Obecně se losí nos nechá vařit 45 minut a poté se vyjme a zchladí studenou vodou. Vařením se uvolnily všechny chlupy a jdou snadno odstranit. Maso se potom důkladně omyje, aby se odstranily poslední zbytky chlupů. Očištěný nos se dá vařit spolu s cibulí, česnekem, kořením a octem. Maso se vaří tak dlouho, dokud není úplně měkké, a to nejlépe na mírném ohni. Poté se nechá vychladnout.
Z vychladnutého masa se odstraní tvrdé chrupavky a kosti. Z celého kusu jsou k dispozici dva druhy masa. Bíle maso je z nosu a tmavé z kostí a laloků. Oba druhy se nakrájí na tenké plátky a ukládají se do nádoby střídavě vrstva tmavého a vrstva bílého masa. Nakonec se vše zalije rozehřátým vývarem. Když vše ztuhne, vznikne želé.
Jí se jako studené jídlo i teplé dušené
Existují různé způsoby, jak jíst želé z losího nosu. Může se nakrájet na plátky a podávat s čerstvým chlebem. Trochu podivně zní další způsob, kdy se želé namočí do slané vody. Může se také upravit tepelně a vaření na mírném ohni podávat jako dušené maso ve vlastní šťávě.
Zdroj: atlasobscura.com, travelfoodatlas.com
Autor: Lída Kropáčková
