Dát si hrnek horkého svařáku nebo panáka něčeho tvrdšího takzvaně na zahřátí je zvykem mnoha lidí především při společenských událostech konajících se venku v zimním období. A opravdu se na chvíli může zdát, že vám tělem projde příjemná vlna tepla a okolní zima na vás přestane nepříjemně doléhat.
Ve skutečnosti ale zdání klame a alkohol ani v tomhle případě stejně jako v mnoha dalších není pomocníkem, kterým se zdá být. Oklame vaši mysl, ale ne tělo, a v některých případech může jeho lživé působení končit až tragicky.
Co způsobuje falešný pocit tepla?
Vysvětlení efektu zahřátí na lidskou mysl je jednoduché. Alkohol je totiž takzvaný vazodilatátor, tedy látka, která způsobuje rozšíření krevních cév. Jedná se především o kapiláry nacházející se těsně pod kůží člověka.
Požitím alkoholu se tyto cévy rozšiřují, zvýší se objem krve, kterou přivedou pod pokožku, což způsobí onen příjemný pocit zahřátí, který přijde po napití. Termoreceptory nacházející se v pokožce zaznamenají vyšší teplotu na povrchu těla a tuto informaci mozku předají.
Opak je ale pravdou. Tento příval krve pod kůži způsobí ochlazení vnitřku těla. Tělesná teplota tedy při požití alkoholu ve skutečnosti klesá. Lživý pocit tepla může navíc přispět k podchlazení, protože člověk potom nemá tendenci se dostatečně teple obléknout.
Nadměrné pocení a snížení schopnosti vnímání zimy
Kromě zmíněného bylo výzkumem prokázáno, že alkohol snižuje schopnost vnímání teploty okolního studeného vzduchu. To ale nejspíš nezpůsobují rozšířené cévy, nýbrž určitý útlum, který má alkohol přímo na mozek člověka.
Navíc požití alkoholu způsobuje nadměrné pocení, které regulaci tělesné teploty zrovna nepřispívá. Přesto mnoho lidí dělá stále tu stejnou chybu a myslí si, že se drinkem můžou zahřát. A ty nejhorší případy často hlavně bezdomovců nebo opilců, kteří zapíjí nejenom zimu, ale také žal, můžou skončit podchlazením, nebo dokonce umrznutím.
Zdroje: Mental Floss, The Converstation, Insider, lifesavvy
Autor: Denisa Weisová