V asijských zemích se můžeme setkat s celou řadou nevšedních pokrmů, které nám někdy mohou připadat až odpudivé. Jedním z těch nejpodivnějších a zároveň nejdražších jsou vlaštovčí hnízda.
Vlaštovčí hnízda jsou jednou z nejzajímavějších a nejdražších pochoutek na světě. Její hlavní ingrediencí jsou ptačí sliny. Nejedná se však o sliny vlaštovek, ale salangan ostrovních, které patří do čeledi rorýsovití. Tento unikátní pokrm je velmi oblíbený v čínské kuchyni, kde se podává jako luxusní dezert nebo polévka.
Na asijské pokrmy se u nás specializovala i legendární čínská restaurace ve Vodičkově 19. Kuchař Vladimír Suchý, který v podniku pracoval, v rozhovoru pro iDNES vzpomínal na své slavné hosty. Nechyběl mezi nimi Waldemar Matuška, Karel Gott nebo Jan Werich. Právě poslední jmenovaný prý obzvláště miloval vlaštovčí hnízda.
Co jsou to vlaštovčí hnízda?
Tisíce salangan ostrovních se každoročně scházejí v obrovských hnízdištích, která jsou umístěna na strmých útesech nebo budovách. Zde staví svá hnízda, která jsou tvořena převážně slinami, ty po ztuhnutí vytvoří tvrdou, šedobílou hmotu.
Jelikož sběr hnízd je vzhledem k jejich umístění velmi nebezpečný a ptáků ubývá, šplhá cena do astronomických výšin.
Byznys s vlaštovčími hnízdy
Z rozhovoru na Business Insider vyplývá, že v roce 2020 se hnízda prodávala za 1000 dolarů (v přepočtu téměř 22 000 Kč) za 0,5 kilogramu. Po zohlednění inflace by to dnes bylo asi 2000 dolarů (něco kolem 43 500 Kč).
Mnoho lidí v jihovýchodní Asii, kteří chtěli vydělat na obchodu s ptačími hnízdy, začalo investovat do prázdných budov. Důvod je prostý. Pokud je nějaká budova prázdná nebo je například horní patro neobydlené, salangany si najdou cestu dovnitř a začnou budovy využívat jako hnízdiště. Například v Myanmaru mohou hotely pro salangany vynést nejméně 6 000 dolarů ročně (cca 130 000 Kč), zatímco průměrný roční příjem je něco málo přes 1 100 dolarů (24 000 Kč).
Chov vlaštovek a výroba těchto pokrmů se stala v některých regionech hlavním zdrojem příjmů. Pro obyvatele Barmy, kteří se dříve živili především produkcí palmového oleje a pepřovníku betelového, představují vlaštovčí hnízda lukrativní byznys. Hnízda prodávají za velké částky čínským velkoobchodníkům, kteří je následně distribuují do luxusních restaurací v Číně.
Možné zdravotní účinky
Vlaštovčí hnízda však nejsou pouze pokrmem pro bohaté, ale podle tradiční čínské medicíny mají i léčivé účinky. Mimo jiné prý přispívají k mladistvému vzhledu a zvýšení sexuální výkonnosti. Pro tato odvážná tvrzení však neexistuje dostatek vědeckých důkazů.
Podle výzkumů na zvířatech by mohla vlaštovčí hnízda chránit před chřipkou (viz T. H. Lee a kol.), přispívat ke zdraví kostí (viz předchozí studie) nebo podporovat činnost mozku (viz S. Careena a kol.). Avšak prozatím chybí výzkumy na lidech.
Farmy na hnízda
Bohužel, rostoucí poptávka po vlaštovčích hnízdech má negativní dopad na ptačí populaci, zvláště berou-li sběrači hnízda i s mláďaty. I z důvodu ochrany životního prostředí vznikají chovatelské farmy, tedy velké budovy, jejichž vnitřek napodobuje interiér jeskyně.
Přehráváním nahrávek zpěvu salangan lákají „farmáři“ ptáky k příletu. Snižuje se tak dopad lidské činnosti na tradiční jeskynní biotopy těchto ptáků.
Zdroj: iDNES, Business Insider, Lidovky, Novinky, UCI, T. H. Lee, Edible Bird’s Nest: The Functional Values of the Prized Animal-Based Bioproduct From Southeast Asia–A Review, 2021, S. Careena, Effect of Edible Bird’s Nest Extract on Lipopolysaccharide-Induced Impairment of Learning and Memory in Wistar Rats, 2018
Autor: Dominika Jandorová
