K Velikonocům patří celá řada jídel. Vajíčka, sladký beránek, nádivka s uzeným masem a kopřivami, mazanec. Co se ale jedlo dříve? Na čem si pochutnávali naši předci a jak se jídelníček změnil?
I dnes by se v jednotlivé dny měla jíst různá jídla, ne každý ale tradice dodržuje. Dříve bylo pro lidi především velmi důležité dodržovat bezmasý půst, píše Lifee. Dokázali přesto během velikonočních svátků jíst pokrmy, které je plně zasytily.
Z masa jen ryby
Půst znamenal dříve pro lidi opravdu hodně. Až do Bílé soboty proto jedli pouze bezmasá jídla. Výjimkou byly ryby, které se v jídelníčku občas objevit mohly, píše iDNES.
Nejznámnějším postním jídlem byly různé kaše. Základními surovinami na jejich přípravu byly jáhly, pohanka, oves, hrách, pšenice, nebo čočka. Kaše se dělaly sladké i slané, vždy se jednalo o jídlo velmi syté, které člověka zaplnilo na delší dobu.
Brambory a kysaná zelenina
Kromě kaší byly hodně oblíbené také pokrmy z brambor. Ty se obvykle rozšťouchaly a přidaly se do nich bylinky. Většinou šlo o petržel, kopr, medvědí česnek, pažitku či čerstvé kopřivy.
K bramborám se pak nejčastěji podávalo kysané zelí nebo nakládaná kyselá zelenina. I když tak šlo o jídelníček bezmasý, lidé se vždy najedli dosytosti, a navíc konzumovali převážně zdravé potraviny.
Předvelikonoční půst trval celkem 40 dní, výjimkou byly neděle, kdy si lidé mohli dopřát prakticky cokoli. Půst skončil Bílou sobotou a v neděli a následně na Velikonoční pondělí už konzumaci masa nic nebránilo, doplňuje Český rozhlas.
Zdroj: iDNES, Český rozhlas, Lidovky, iReceptář, Lifee
Autor: Šárka Cvrkalová
