Nejsme biologicky totožní s našimi paleolitickými předchůdci a nemáme ani přístup k potravinám, které jedli oni. Odvozovat paleo dietu z moderní stravy je proto dosti obtížné.
Lovec-sběrač vzorem moderního člověka
Zastánci paleo stravy se řídí plánem založeným na stravovacích návycích našich předků v období paleolitu, tedy před 2,5 až 10 tisíci lety. V té době, před nástupem zemědělství a průmyslu, se lidé živili jako lovci a sběrači.
Sbírali z keřů bobule, vykopávali hlízy, pronásledovali savce až do vyčerpání, sháněli maso, tuk a orgány ze zvířat, která zabili větší predátoři, a nakonec se naučili chytat ryby a lovit oštěpy, sítěmi, luky a šípy.
Omezení zpracovaných potravin
Většina odborníků na výživu souhlasí s tím, že paleo strava má alespoň v jedné věci pravdu – omezuje zpracované potraviny, které byly z jejich syrového stavu značně upraveny různými způsoby konzervace.
Příkladem je bílé pečivo a další výrobky z rafinované mouky, umělé sýry, některé uzeniny a balené maso, bramborové lupínky a sladké cereálie.
Takto zpracované potraviny často obsahují méně bílkovin, vlákniny a železa než jejich nezpracované verze a některé jsou plné sodíku a konzervačních látek, které mohou zvyšovat riziko srdečních onemocnění a některých druhů rakoviny.
Návrat ke kořenům
Paleo dieta ve své nejtradičnější podobě zakazuje všechny druhy potravin, které nebyly lovcům a sběračům z doby kamenné dostupné, včetně mléčných výrobků bohatých na vápník, obilovin plných vlákniny a vitamínů a luštěnin plných bílkovin.
Protože se lidské tělo přizpůsobilo životu v době kamenné a protože se naše genetika a anatomie od té doby změnily jen velmi málo, měli bychom podle zastánců paleo diety napodobovat stravu našich předchůdců.
Obezita, srdeční choroby, cukrovka, rakovina a mnoho dalších „moderních“ nemocí jsou podle nich především důsledkem neslučitelnosti naší anatomie z doby kamenné se současným způsobem stravování.
Logika paleo stravování však selhává v několika ohledech. Vyzdvihuje pouze jeden konkrétní úsek naší evoluční historie, trvá na tom, že jsme biologicky identičtí s lidmi z doby kamenné, a popírá výhody některých modernějších způsobů stravování.
Evoluce se nezastavila
Naše genetika a anatomie se ale v průběhu času vyvíjí. Například se lidé přizpůsobili konzumaci mléčných výrobků tím, že si vytvořili toleranci na laktózu.
Obvykle se gen kódující enzym laktázu, který štěpí laktózové cukry v mléce, vypíná po kojeneckém věku, u mnoha lidí se však vyvinula mutace, která udržuje tento gen funkční po celý život.
Nemáme přímé důkazy o tom, kterým bakteriálním druhům se dařilo v paleolitických střevech, ale je velmi pravděpodobné, že naše střevní mikroflóra není identická s tou před 7 000 lety.
Studie Thompsona a kolektivu hledala známky aterosklerózy – tepny ucpané cholesterolem a tuky – u více než stovky starověkých mumií ze společností zemědělců, sběračů a lovců po celém světě. Obecně se předpokládá, že ateroskleróza souvisí převážně se životním stylem. Navzdory očekávání však vědci u 47 ze 137 mumií z různých zeměpisných oblastí našli důkazy o ateroskleróze.
Zdroj: scientificamerican.com, Randall C Thompson, Atherosclerosis across 4000 years of human history: the Horus study of four ancient populations, 2013
Autor: Dominika Jandorová
