Pro gurmánské experimentátory je tato rybí delikatesa ze Švédska velkou výzvou. Jen málokterý produkt je tak vyhlášený, jako obávaný surströmming.
Smradlavá pověst rybu proslavila
Pro svůj zápach si tato národní specialita vysloužila pozornost milovníků ryb a odvážných jedlíků po celém světě. Ve Švédsku je to sice tradiční jídlo, ale rozhodně není pro každého.
Národní pochoutka je vlastně baltský sleď, který se prodává v nálevu. To na první pohled nezní tak špatně, ale často je toto jídlo označované jako nejsmradlavější na světě a i otrlí strávníci mohou mít s jeho konzumací problém. Přestože je konzervovaná ryba označovaná jako tradiční pochoutka, jde o docela náročné jídlo.
První dojem je mylný
Přestože jídlo na první pohled působí jako shnilé a zkažené, konzerva je bezpečná a konzumace obsahu nezpůsobuje žádné zdravotní komplikace.
Vyzrálá chuť
Během zpracování se ryba nasolí tak, aby se zabránilo hnilobě během fermentace. Sleď se potom nechává „zrát“ asi 6 měsíců, aby získal kyselou chuť doprovázenou silným zápachem.
Dostupnost a doporučená konzumace
Fermentovaný sleď se dá koupit ve Švédsku po celý rok, ale nejčastěji se pojídá venku v létě, a dokonce má i svůj vlastní festival, kde lze dobrotu ochutnat. Kvůli agresivnímu zápachu se přímo doporučuje konzumace venku a s kbelíkem po ruce pro případ nevolnosti.
Jaká je vůně surströmmingu
„Vůni“, která je pro toto jídlo charakteristická, není snadné popsat. Lidé, kteří se s rybou potkají poprvé, ji přirovnávají k nejhnusnějšímu čichovému zážitku, který je horší než shnilé maso a špinavé pleny. Jakmile se plechovka s rybou otevře, „vystřelí“ z ní zápach, který se rozšíří po okolí.
V případě, že dojde k potřísnění oblečení nebo stolu, není snadné se smradu zbavit i po několik dní. Začátečníkům se doporučuje otvírat konzervu pod vodou, nebo mít při manipulaci s konzervou rukavice. I s použitím příboru hrozí kontakt rukou s jídlem a smrad by potom jedlíka provázel několik dní.
Z historie
Surströmming má staré kořeny sahající do 16. století a v zemi byly nalezeny stopy po fermentovaných rybách staré až 9200 let. Přesto mimo území Švédska nemusí být lidé vůči hroznému zápachu tolerantní.
Zápach se řešil i u soudu
Jak uvádí stránky muzea nejnechutnějších jídel, německý pronajímatel nechal svého nájemníka vystěhovat, když si svou rybí delikatesu otevřel na schodišti bytového domu. Když se pronajímatel bránil u soudu, otevřel takovou rybí plechovku v soudní síni, čímž přesvědčil soud o oprávněnosti svého jednání.
Muzeum také uvádí, že právě tato delikatesa je zodpovědná za nejvíce zvratků, které návštěvníci na místě zanechávají. Prakticky polovina návštěvníků se slabým žaludkem podlehne právě u zkoumání tohoto exponátu.
Jak chutná tradiční pochoutka
Obyvatelé Švédska chuť chválí a přidávají se k nim i další odvážlivci, kteří se k ochutnání odvážili. Jedinečná chuť je daná tím, že se sledi loví v květnu, těsně před vytřením. Poté se celá ryba i s hlavou a vnitřnostmi nechá měsíc v silném slaném nálevu. Následuje odřezání hlavy a vykuchání a maso se znovu naloží do slabšího slaného nálevu. Obvykle v červenci se ryba dá do konzerv, kde pokračuje kvašení až 6 měsíců. Konzervy jsou díky tomu vypouklé a natlakované.
Komu jídlo chutná
Znalci tvrdí, že delikatesu ocení lidé, kteří mají rádi uleželý sýr s modrou plísní. Pro většinu lidí je velkou výzvou udržet v sobě první sousto.
Ryba se podává s křupavým chlebem anebo s cibulí, zakysanou smetanou ochucenou koprem a s vařenými bramborami. Jídlo se spláchne pálenkou.
Smradlavá delikatesa je často středem pozornosti při pořádání venkovních večírků, ale už samo otevření natlakované konzervy může být nezapomenutelným zážitkem.
Zdroj: disgustingfoodmuseum-com, visitsweden.com, scandification-com.
Autor: Lída Kropáčková
