Mnoho českých a moravských domácností má štědrovečerní tabuli spojenou s rybí polévkou. Ta je ale spíše novodobou tradicí a v minulosti si naši předci pochutnávali spíše na polévkách, které byly z levných surovin, co měli doma. Oblíbená byla třeba bramboračka, hrachová nebo houbová polévka.
A nejspíš náhodou někoho napadlo spojit suroviny na tyto polévky do jedné. Tak vznikla štědračka, a protože byla oblíbená hlavně na Valašsku, říká se jí valašská štědračka. Stejně jako celá řada jiných polévek má mnoho variací. Sušené houby, luštěniny a sušené ovoce tvoří její základ.
Ryby byly vzácné, houby rostly všude
Hustá rybí polévka s jikrami nebo mlíčím, smažený kapr a bramborový salát. Takovou máme představu o dlouhé tradici štědrovečerního jídelníčku. Ještě v polovině 19. století to bylo jinak. Kvůli půstům a také nedostupnosti ryb byly kapříci na stole hlavně na Třeboňsku, jinde ale nebyly Vánoce tak úzce spojeny s rybou. Hospodyně připravovali jiné polévky.
Polévka byla významnou součástí sváteční večeře. Štědrovečerní hostina začínala po západu slunce a rodina usedala pospolu ke stolu. Jedna z tradic praví, že polévku na stůl přinášela nejstarší dcera v domě. Paní domu, tedy hospodyně, nesměla od stolu vstávat, aby jí nezanášely slepice.
První chod připravil strávníky na velkou hostinu
Polévka byla prvním z devíti chodů. Přestože si chudé rodiny nemohly dopřát luxusní suroviny, i z levných věcí dokázaly uvařit chutná a pestrá jídla. Bylo zvykem, že se na stole objevily všechny plodiny, které se v hospodářství vypěstovaly, a nechyběly tak různé druhy hub, které se sbíraly a sušily od jara do zimy. Nejčastěji to tedy byl hrách, pohanka, brambory, kroupy.
Navíc měly suroviny i svou symboliku. Obiloviny přinesly rodině hojnost, hrách pospolitost, čočka peníze a houby štěstí.
Kombinace surovin byla různá, kromě brambor se mohla přidat i zelenina
A ve štědračce se všechny tyto suroviny spojily, a ještě navíc se přidávalo sušené ovoce, které zajišťovalo svornost. Hodovníci si tak už polévkou pojistili šťastný příští rok, dobrou úrodu i vztahy v rodině.
Do štědračky podle magazínu Valašský deník patří také mrkev, celer, cibule a brambory. Na zahuštění se používala smetana a mouka, nebo máslo a mouka. V chudých rodinách se dělala zásmažka z loje, protože šlo o nejdostupnější tuk. Hodně surovin se přidávalo podle rodinných receptů.
Určitě se vám bude líbit recept z magazínu iGurmet, kde nemusíte nic odvažovat a většina surovin se přidává po hrstech.
Co si připravit
Připravte si hrst hrachu, čočky, pohanky a krup. Polévka by měla obsahovat hodně brambor, a tak podle velikosti hrnce přidejte 4 až 6 větších brambor. Podle libosti se přidává oblíbená polévková zelenina (mrkev, celer, cibule). Sušené houby se mohou použít podle dostupnosti, klidně použijte i směs různých druhů, opět se hodí plná hrst.
Ze sušeného ovoce zvolte křížaly z jablek nebo hrušek a hrst sušených švestek. K ochucení se použije sůl, pepř a majoránka. Na zahuštění je vhodná máslová jíška, která polévku zjemní a zahustí.
Nejsnadnější způsob vaření
Pro zkrácení doby varu se hrách a čočka přes noc namočí do studené vody. Druhý den se voda slije a luštěniny se propláchnou. Nejprve se do 1,5 l vody dá vařit hrách a kroupy. Během půl hodiny, kdy se vaří, si připravte máslovou jíšku, namočte houby, oloupejte brambory a spolu se zeleninou je nakrájejte na kostičky.
K hrachu a kroupám přidejte jíšku a všechny ostatní suroviny. Vaří se, dokud všechny ingredience nejsou měkké. Podávat se může s měkkým chlebem.
Zdroj: iGurmet, Valašský deník, Česká televize
Autor: Lída Kropáčková
