Sociální sítě mají významný vliv na vnímání našeho těla, a to zejména s rozvojem různých filtrů, které umožňují vytvořit dokonalý obrázek. Podle toho, jaké účty sledujeme, nás mohou sítě podporovat v negativním pojetí našeho těla, nebo naopak povzbuzovat pozitivní myšlení, díky kterému lépe přijímáme vlastní tělo.
Podle studie zveřejněné v Cyberpsychology, Behavior and Social Networking v březnu roku 2018 se zjistilo, že existuje souvislost mezi používáním sociálních médií a známkami negativního tělesného obrazu (včetně nespokojenosti s tělem a symptomů poruchy příjmu potravy).
Zejména se to týkalo mužů, kteří používali média se zaměřením na obrazový obsah (jako instagram).
Sociální sítě a poruchy příjmu potravy
Ke stejným závěrům došel i průzkum zveřejněný v roce 2023 v Plos Global Public Health, dle kterého je používání sociálních médií pravděpodobným rizikovým faktorem pro rozvoj poruch příjmu potravy.
„Když zveřejníte svůj vlastní obrázek, nebo se dokonce objevíte na hovoru Zoom, můžete být šokováni a zklamáni skutečností, že nevypadáte tak okouzlující nebo tak dokonalí, jako to, co vidíte na sociálních sítích,“ vysvětluje pro Cleveland Clinic plastický chirurg Patrick Byrne.
Někteří poté zažívají pocity hanby, které mohou vést až k problémům se sebevědomím, či dokonce k poruchám příjmu potravy.
Doktor Byrne dále uvádí, že lidé se na sebe často dívají do zrcadla a odraz se jim líbí. Pak se ale vidí na fotce a jsou zklamaní. V ordinaci mu proto ukazují fotografie, aby vysvětlili, proč si myslí, že je jejich nos křivý.
Studie s dospívajícími dívkami, zveřejněná na eClinical Medicine, zjistila, že čím více času tráví používáním sociálních médií, tím větší je pravděpodobnost, že zažijí nespokojenost se svým tělem nebo i depresi.
Filtry a snapchatová dysforie
Důvodem je, že sociální média obsahují obrázky lidí se zdánlivě dokonalými tvářemi a těly, které často používají filtry a nástroje pro úpravu fotografií, aby vylepšily jejich vzhled. To může vytvářet nerealistické standardy krásy, což vede k nespokojenosti s tělem a nízkému sebevědomí u žen i mužů.
V roce 2018 proběhl výzkum, zveřejněný v Cureus, dle kterého filtry vedly ke stavu známému jako snapchatová dysforie. Několik plastických chirurgů dle tohoto výzkumu uvedlo, že se setkali s lidmi, kteří chtěli, aby vypadali jako filtrovaný obrázek ze Snapchatu.
Touha po srovnání či kyberšikana
Dalším důvodem k negativnímu pojetí vlastního těla, je pak touha lidí porovnávat se. Podle serveru PsychCentral má mnoho lidí tendenci zveřejňovat pouze své nejlepší fotografie, které ale neodráží jejich skutečný vzhled.
U mužů i žen to může přispět k negativnímu vnímání těla, a dokonce vést k problémům duševního zdraví, jako je deprese a úzkost.
Pozitivní přijetí těla
Sociální média ale mohou naopak i pomoci s pozitivním přijetím vlastního těla. Když média používáme „zdravým“ způsobem, mohou pozitivně ovlivnit, jak se vnímáme. Docílíme toho sledováním nevylepšených a reálných obrázků.
Toto dokázal experiment zveřejněný v Elsevier v roce 2022. Přes dvě stě účastnic bylo rozděleno do tří skupin. První skupina si prohlížela obrázky s pozitivním obsahem vzhledem k tělu. Druhá skupina měla tyto obrázky doplněné o pozitivní texty. Třetí skupina byla zkušební a prohlížela si obrázky měst.
Na základě zjištění účastnice, které sledovaly sociální média s pozitivním přístupem k tělu – ať už s titulky, nebo bez nich – zaznamenaly zlepšení tělesné spokojenosti. Tyto účinky byly o něco silnější u obrázků s titulky, což naznačuje, že slova a fráze posilující tyto ideály mohou zesílit pozitivní dopad.
Zdroje: Cyberpsychology, Behavior and Social Networking, Plos Global Public Health, Cleveland Clinic, eClinical Medicine, Cureus, PsychCentral, Elsevier
Autor: Soňa Jiroutová
