Skandinávská ovocná polévka se svým složením podobá kompotu. Konzumovat se ale může jak studená, tak také teplá, oproti kompotu obsahuje více druhů ovoce a také větší množství koření. V každé severské zemi se navíc dělá trochu jinak.
Dříve se jednalo o jídlo sváteční. Polévka se dělala během Vánoc nebo při příležitostech větších oslav. Dnes jde ale o pokrm, který se objevuje na stolech Skandinávců poměrně často.
V každé zemi jiná
Základem polévky je samozřejmě ovoce, voda a cukr. Jinak se ale v mnoha zemích liší. Například ve Švédsku podle serveru Taste Atlas využívají spíše ovoce světlé.
Patří k němu zlaté rozinky, hrušky, broskve nebo zelená jablka. Na druhou stranu v Norsku dělají polévku spíše z ovoce tmavšího, tedy z červených jablek, švestek, blum a třešní.
Jídlo plné vitamínů
Polévka je sice považována za dezert, velmi často se ale konzumuje také jako předkrm, v některých případech dokonce i jako hlavní chod.
V minulosti byla podávána maminkám po porodu přímo do postele. Věřilo se totiž, že vitamíny z ovoce postaví ženy rychle na nohy. I dnes je jídlo považováno za zázrak, který je vhodné konzumovat například při nemoci.
A to nejen kvůli ovoci, ale také množství koření, které se do polévky obvykle přidává. Patří k němu hřebíček, badyán, muškátový oříšek a skořice, které jsou pro lidské tělo velmi přínosné.
Zdroj: Scalar, Taste Atlas, Food & Wine
Autor: Šárka Cvrkalová
