Určitě jste se již někdy setkali s tvrzením, že mléko zahleňuje. Tento přetrvávající mýtus je poměrně rozšířený a my vám dnes přineseme rozuzlení toho, jak to tedy je. Tak čtěte, ať příštího rádce, který vám bude vymlouvat mléko, máte jak odzbrojit argumenty.
Mnozí tvrdí, že pití mléka vede k nadměrné tvorbě hlenu v dýchacím ústrojí člověka, a tedy byste jej měli pít omezeně a v nemoci vůbec. Dle serveru Live Science ale nové poznatky ukazují, že se jedná o mýtus.
Kde se vzal, tu se vzal
Stejně jako v pohádkách i u tohoto mýtu můžeme napsat „kde se vzal, tu se vzal“, protože nikdo neví, na jakém základě vznikl.
Je možné, že pochází od filozofa a lékaře Mojžíše Maimonida, který mléko označil za nezdravé někdy v rozmezí svého života v letech 1135 až 1204.
Tradiční čínské lékařské texty také spojují konzumaci mléčných výrobků se „zvlhčujícím účinkem a hustším hlenem“.
Mýtus se pak stal natolik důvěryhodným, že se objevil i v mnoha knihách o péči o miminka a děti.
Proč nejspíše mýtus vznikl?
Důvodem vzniku tohoto mýtu by mohla být skutečnost, že v ústech po vypití mléka zůstává povlak a zvláštní pocit.
Právě tento pocit nejspíše přivedl lidi k tomu, že vypití mléka vede k náhlému nárůstu hlenu.
Dalším potenciálním vysvětlením mýtu je, že když se mléko rozpadne, uvolňuje protein, o kterém je známo, že zvyšuje aktivitu genu podílejícího se na produkci hlenu.
Ale tato konkrétní produkce hlenu se děje ve střevě, ne v dýchacím traktu, uvádí studie dětského pneumologa Iana Balfour-Lynna z Royal Brompton Hospital v Londýně.
Tento hlen by dle něj mohl ovlivnit dýchací cesty pouze v případě, že by střevo bylo oslabeno infekcí, což by umožnilo hlenu cestovat jinam v těle.
Negativní důsledky nepití mléka
Mýtus je tak rozšířený, že někteří rodiče přestali dávat mléko dětem s chronickými respiračními onemocněními, jako je astma a cystická fibróza, z obavy, že pití mléka může jejich dětem ztížit dýchání.
Ian Balfour-Lynn tak ve studii naopak zdůraznil, že vyloučení mléka z jídelníčku dětí může mít vážné následky, protože děti pak nemají dostatek vápníku, vitamínů a kalorií. Takové děti jsou pak náchylnější ke zlomeninám a nižšímu vzrůstu.
Že se jedná opravdu jen o mýtus, potvrzuje například i Lenka Vorlová z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně.
„To je naprostý nesmysl. V populaci je velmi malá část lidí, kteří mají na mléko alergii a u nich může mléko takovou reakci způsobovat, ale důvodem je alergie. U zdravého člověka se naopak trávením mléka vytváří látky, které mají protizánětlivé účinky, podporují imunitu, vstřebávání vápníku i vylučování inzulínu,“ uvádí.
Zdroje: Live Science, Český rozhlas, Science Alert,
Autor: Soňa Jiroutová
