Pokud jste někdy vařili asijskou kuchyni nebo jedli sushi či nějaké čínské jídlo, pravděpodobně jste se setkali se slaným kořením známým jako sójová omáčka a tamari. Ačkoliv se často zaměňují, představují tyto dvě omáčky odlišné produkty.
Sójové omáčky patří mezi nejstarší a nejuniverzálnější dochucovadla na světě, jejich kořeny sahají více než 2 000 let zpátky do Číny, uvádí Tasting Table. Dvě z nejznámějších sójových omáček, které jsou dnes oblíbené po celém světě, jsou tamari a tradiční sójová omáčka. Ačkoli na první pohled působí velmi podobně, přece jen mezi nimi najdeme rozdíly.
Výroba tamari a sójové omáčky
Tamari je japonská obdoba sójové omáčky, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě miso pasty. Na rozdíl od běžné sójové omáčky neobsahuje přidanou pšenici a vyrábí se z většího množství sójových bobů, díky čemuž má hustší strukturu a jemně slanou chuť. Tamari bývá typicky bezlepková, pokud tedy musíte dodržovat bezlepkovou dietu, je pro vás tou pravou, vždy však raději zkontrolujte složení.
Běžná sójová omáčka je omáčka získaná ze směsi vařených sójových bobů a pražených pšeničných zrn. Pasta se přidává do slaného nálevu, nechá se zkvasit a poté se lisuje. Obvykle se fermentuje pomocí plísní Aspergillus oryzae nebo Sojae (viz MasterClass).
Rozdíly ve složení
Tamari i sójová omáčka mají podle Real Simple podobný nutriční profil a obě mají poměrně vysoký obsah sodíku. Tamari má o něco vyšší obsah bílkovin než sójová omáčka, ale protože se obě obvykle konzumují v malém množství, jde o zanedbatelný rozdíl. Tamari také obvykle obsahuje méně přídatných látek, a proto se obvykle nachází v obchodech se zdravou výživou.
Využití v kuchyni
Sójová omáčka a tamari se v receptech většinou navzájem nahrazují, ale chuťově i konzistenčně se od sebe liší, upozorňuje Eating Well. Díky vyšší koncentraci sóji má tamari bohatší a jemnější chuť. Je také o něco hustší než sójová omáčka. Můžete však bez problému vyměnit jednu za druhou.
Zdroj: Tasting Table, MasterClass, Real Simple, Eating Well
Autor: Dominika Jandorová
