Mnohá česká národní jídla nevznikla u nás. Vepřová se zelím ani svíčková nejsou vynálezy našich předků

Buřtguláš

Za staročeské pokrmy je dnes označováno kdeco. Jenže mnoho takových jídel ve skutečnosti nevzniklo u nás, ale bylo k nám importováno ze zahraničí.

Pokrmy, které si uzurpujeme neprávem

Češi si pochutnávají na mnoha jídlech, která považují za staročeská a někteří si dokonce myslí, že je vynalezli naši prapředci. Během vánočních trhů si kupříkladu můžete dát staročeský trdelník. Jenže původ tohoto sladkého pečiva je nutné hledat v Sedmihradsku (historická země v Rumunsku). Navíc do něj nikdy nepatřily náplně (zmrzlina, šlehačka apod.), s nimiž se dnes trdelník často prodává.

Vepřo-knedlo-zelo je dalším pokrmem, který si Češi rádi uzurpují pro sebe. Takové tvrzení je však problematické, neboť tento recept je společný celé Střední Evropě. Někdy se říká, že má vepřová s knedlíkem a zelím původ v Bavorsku, ale ani to není jednoznačně jisté. Z českých zemí navíc nepochází ani guláš, jenž se k nám dostal z Maďarska oklikou přes Rakousko.

A co svíčková omáčka? Její původ je opět nejistý, protože tento oblíbený recept se objevil v 19. století v mnoha evropských zemích. Za ryze český pokrm nelze považovat ani řízek, jenž má původ ve Vídni, anebo v severní Itálii. O tom se doposud vedou spory. A Češi dokonce nevynalezli ani „smažák“, neboť smažený sýr se tradičně připravuje rovněž ve Francii, kde se mu říká fromage frit.

Co ve skutečnosti jedli naši předci?

Ačkoli výše zmíněné pokrmy naši předci nevymysleli, často si je upravili po svém a vytvořili tak originální recepty. Tímto způsobem vznikl třeba buřtguláš. V českých zemích sice nemusejí mít původ ani knedlíky (prvenství může patřit nejen nám, ale také Rakušanům či Němcům), nicméně to neplatí pro ovocné knedlíky, které skutečně zřejmě vznikly na našem území.

Zaměříme-li se však na typické pokrmy staročeské kuchyně, jednalo se např. o pohankovou kaši, případně o kaši z prosa nebo krupice. Oblíbený byl také chléb s uzeninou či pečení. Značné popularitě se těšily rovněž polévky, které byly vesměs vydatné, takže naše předky dokázaly pořádně zasytit. Tato tradice však u nás postupem času vymizela a polévky dnes bývají lehčí.

Ve staročeských receptech se často objevovala i zelenina (např. zelí či kapusta), stejně jako ovoce, které se přidávalo do kaší, ale připravovala se z něj rovněž povidla. Naši předci navíc používali i různé rostliny (např. jasmín). Staří Češi tedy konzumovali rozmanité pokrmy, nicméně ne každé jídlo, které se i z marketingových důvodů označuje za staročeské, má nutně svůj původ u nás.

Přidat na Seznam.cz