Při problémech s trávením nám můžou probiotika prokázat velkou službu. Přestože jsou však obecně považovaná za zdraví prospěšná, u někoho mohou způsobovat nežádoucí účinky.
Probiotika jsou tvořena „dobrými“ bakteriemi a kvasinkami, které přirozeně žijí v lidském těle. Tvoří jakýsi protipól „špatným“ bakteriím. Pokud například dostanete infekci, ve vašem organismu převáží „špatné“ bakterie. Dobré bakterie pomáhají eliminovat přebytečné špatné bakterie a navracejí rovnováhu.
Doplňky stravy s probiotiky jsou způsobem, jak tyto zdraví prospěšné organismy dodat tělu. Ačkoli nejčastějším místem spojovaným s prospěšnými mikroby jsou střeva (většinou tlusté střevo), nachází se i v ústech, vagíně, močových cestách, kůži a plících.
Prospěšné vlastnosti probiotik
Výzkum z roku 2017 naznačuje, že probiotika mohou pomoci zvládat různé potíže spojené s trávicí soustavou, včetně zácpy, syndromu dráždivého tračníku a zánětlivých střevních onemocnění. Mnoho lidí užívá probiotika také k léčbě průjmu a zácpy.
Podle zmíněné studie existují též důkazy o tom, že probiotika mohou prospět při ekzémech, obezitě, inzulínové rezistenci, cukrovce 2. typu, nealkoholovém ztučnění jater a zlepšení funkce imunitního systému.
Možná rizika při užívání probiotik
Nic však není jen růžové a užívání probiotik s sebou přináší i potenciální problémy. Při prvním užívání probiotik můžete pociťovat potíže s trávením, jako je plynatost a nadýmání. Tyto příznaky obvykle odezní během několika dnů nebo týdnů užívání probiotik.
Ve vzácných případech mohou probiotika způsobit kožní vyrážku nebo svědění (viz studie Hungina a kol.). V takovém případě se doporučuje přestat užívat dané probiotikum a vyhledat lékařskou pomoc. Pokud trpíte alergií nebo intolerancí na určité potraviny, při výběru probiotik kontrolujte jejich složení. Například jinak velmi prospěšný kefír může činit potíže lidem s intolerancí laktózy.
Ačkoli jsou probiotika obecně bezpečná, závěry přehledu z roku 2017 naznačují, že děti a dospělí se závažnými onemocněními nebo oslabeným imunitním systémem by se měli užívání probiotik vyhnout. Mohla by se u nich totiž vyskytnout bakteriální nebo plísňová infekce.
Některé potraviny bohaté na probiotika, jako jsou jogurty, kysané zelí a kimči, obsahují biogenní aminy, které vznikají při fermentaci. U někoho mohou aminy způsobovat bolesti hlavy (viz studie Vincenta Martina).
Závěrem
Obecně platí, že probiotika neškodí. Jedním ze snadných způsobů, jak začít, může být prosté zavedení potravin bohatých na probiotika do vašeho jídelníčku, například jogurtů. Před užíváním probiotických doplňků stravy je však dobré poradit se s lékařem.
Zdroj: Cleveland Clinic, Healthline, WebMD, Mariangela Rondanelli, Using probiotics in clinical practice: Where are we now? A review of existing meta-analyses, 2017, A. P. S. Hungin, Systematic review: probiotics in the management of lower gastrointestinal symptoms – an updated evidence‐based international konsensus, 2018, Paulina Markowiak, Effects of Probiotics, Prebiotics, and Synbiotics on Human Health, 2017, Vincent T Martin, Diet and Headache: Part 1, 2016,
Autor: Dominika Jandorová
