Philadelphia v Pensylvánii je ročně navštěvována miliony turistů, kteří dychtí vidět místa, kde se zrodila myšlenka americké svobody, jako je například Independence Hall, kde byla podepsaná Deklarace nezávislosti. S Philadelphií je také spojená americká kultura jídla.
V kuchyni George Washingtona
Velká část kulinářské dokonalosti vznikla přímo v domech otců zakladatelů, jako byl George Washington a Thomas Jefferson, kde vařili zotročení kuchaři afrického původu. Tito vysoce kvalifikovaní šéfkuchaři byli ovlivněni evropskou, karibskou a indiánskou kuchyní.
První slavný kuchař Hercules Posey
Jídlo, na kterém si pochutnával George Washington, připravoval vyhlášený Hercules Posey, který byl u tehdejších bílých obyvatel města vyhlášeným kuchařem. Přestože byl otrokem, v domácnosti zastával mocenskou pozici a když nepracoval, mohl se na rozdíl od jiných otroků, svobodně pohybovat po městě. Směl prodávat zbytky z kuchyně a vydělávat si tak své osobní peníze.
O zotročených lidech v té době neexistovalo mnoho záznamů, ale vyhlášený kuchař byl výjimkou, a tak je jeho život v centru pozornosti badatelů a historiků.
Příběh otroka
Posey se dostal v patnácti letech do Mount Vermon, na Washingtonovo panství ve Virginii. Vyučil se tam kuchařem u zotročených kuchařů Doll a Nathana, kteří vedli kuchyni na panství řadu let. V tomto případě ale žák předčil své učitele a v roce 1790 si mladého kuchaře Washington odvezl do „President’s House“ ve Philadelphii. Právě ve zdejší kuchyni dostal kuchař možnost seznámit se z exotickými ingrediencemi a technikami vaření z celého světa.
Město bylo umístěno v centru země a díky širokým splavným řekám do města mířilo mnoho zeleniny, ovoce, masa a mléčných výrobků. Tržiště High Street Market bylo skvěle zásobeno a bylo z čeho vybírat.
Ve městě tak bylo k dostání i to, co se v regionu nepěstovalo a nechovalo. Ze severu přicházela solená treska z Nové Anglie nebo velice ceněná Connecticutská cibule a kvalitní sýr ze severní části státu New Yorku. Z jihu se potom dovážela třeba rýže.
Obchodníci sem také přiváželi věci z Karibiku. K dostání byl zázvor, nové koření, černý pepř a také káva. Ze západní Indie potom přicházel muškátový oříšek, limetky, ananas nebo kokos. A dokonce se na trhu daly koupit i olivy ze Španělska, víno z Portugalska, Francie a Německa a čaj z Číny.
Touha po svobodě byla silnější než prestižní pozice otroka
Přesto Posey nezískal svobodu, jako se to podařilo 5 % filadelfské komunity obyvatel afrického původu. Ti získali svobodu díky Pennsylvanskému zákonu o postupném zrušení otroctví z roku 1780. Ten osvobodil všechny otroky, kteří zůstali v Commonwealthu déle než 6 měsíců.
Washington vynaložil velké úsilí, aby zůstal Posey a dalších devět lidí v otroctví a odvážel je do pro-otrokářských měst jako například New Jersey a přivážel je zpět. Nikdy tak nezůstali ve městě déle než stanovený počet měsíců v zákoně.
Posey ale nebyl spokojený, přestože si užíval výsad, o kterých se jiným otrokům ani nesnilo. O svobodě snil a představoval si, jaký by byl jeho život, kdyby se zbavil Washingtonova sevření.
Nakonec se „osvobodil“ sám
Posey se nakonec nějakým způsobem z otroctví dostal, ale dlouho se nevědělo, kam se ztratil. Washington napsal, že odešel z Mount Vernonu v roce 1797. 218 let nikdo nenašel jeho stopu ani hrob. Nakonec historička Sara Krasne přece jen něco zjistila, Posey začal po odchodu užívat jako jméno své příjmení a pracoval jako svobodný kuchař a zásobovač až do své smrti. Netušil, že bude v historii zapsaný jako první slavný americký kuchař.
Posey a jeho odkaz
Jeho kuchařský styl se později snažilo napodobit mnoho kuchařů a dali tak základ stylu „haute“, který vyzdvihoval místní ingredience připravené v elegantním, ale neokázalém stylu, uvážlivě doplněném těmi nejlepšími doplňky, které svět nabízí.
Zdroj: bbc.com, mountvernon.org
Autor: Lída Kropáčková
