Výměna živočišných produktů za potraviny budoucnosti, jako je hmyzí protein nebo kultivované mléko, by mohla snížit rychlost globálního oteplování, spotřebu vody nebo rozlohu zemědělské půdy.
Výzva pro vědce
Vědci použili počítačové simulace k nalezení optimální kombinace stravy, která by vyhovovala nutričním potřebám a zároveň minimalizovala potenciál globálního oteplování, využívání vody a půdy. Řešení pro budoucí generace by nemuselo být tak složité.
Co je hmyzí protein
Hmyzí proteiny pocházejí z jedlého hmyzu, kterého je po celém světě asi 2000 druhů. Všechny nabízejí udržitelnější alternativu k tradičním bílkovinám nacházejícím se v mase a sóji.
Některé již objevené druhy hmyzu s vysokým obsahem bílkovin jsou například larvy černé mouchy, mouční červi, cvrčci a sarančata.
Studie odhadují, že přechodem na živočišné bílkoviny z hmyzu by se mohl snížit objem oxidu uhličitého až o 64 milionů tun ročně. Právě tolik se ho uvolňuje při výrobě a spotřebě masných výrobků.
Některé společnosti tvrdí, že jejich hmyzí farmy produkují pouze čtyři procenta současných emisí vypouštěných každý rok farmami, které chovají krávy, prasata a kuřata.
Použití hmyzích proteinů jako základu stravy vyžaduje mnohem méně krmiva, půdy a vody, což vytváří méně skleníkových plynů v porovnání se stejným množstvím vyprodukovaného hovězího, vepřového a kuřecího masa.
Vědci také poukázali na zdravotní benefity u lidí, kteří si už teď osvojili vegetariánský, veganský nebo flexitariánský styl stravování.
Potraviny budoucnosti
Potraviny budoucnosti, včetně kultivovaného mléka (vyrobeného fermentací pomocí bakterií mléčného kvašení jako jsou Lactobacillus, Lactococcus a Leuconostoc – s mnohem delší trvanlivostí, lepší chutí a stravitelností), hmyzí moučky nebo mykoproteinu (mykoprotein je produktem fermentace houby) mohou obsahovat úplnější řadu základních živin ve srovnání s aktuálně dostupnými možnostmi bohatými na rostlinné bílkoviny, jako jsou luštěniny a obiloviny.
Změna klimatu a rostoucí světová populace vyžadují změny ve výrobě potravin
Ve studii zveřejněné v Nature Food se uvádí, že globální potravinové systémy čelí výzvě poskytnout zdravou a přiměřenou výživu udržitelnými prostředky, která je umocněná změnou klimatu a rostoucí poptávkou po bílkovinách úměrnou rostoucí světové populaci.
Novým výzkumům nahrávají i nedávné pokroky v moderních technologiích výroby potravin. Na vědcích potom zůstává vybalancovat nutriční přiměřenost a dopad na globální oteplování a spotřebu vody.
Podle simulovaných modelů stravy nahrazení potravin živočišného původu v současné stravě novými potravinami by snížilo všechny dopady na životní prostředí o více než 80 procent a stále splňovalo nutriční a proveditelná omezení spotřeby.
Přichází příležitost zbavit se potravin, které jsou rizikové
Dalším výrazným faktorem, který nahrává novému způsobu stravování, je celá řada výzkumů, které ukazují, jak některé potraviny negativně ovlivňují lidské zdraví. Jde například o červené maso. Maso je sice dobrým zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálů, ale už teď například Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie nedoporučuje konzumovat více než 70 g červeného masa denně. Uvádí souvislost mezi rakovinou střev a červeným masem, jako je hovězí a jehněčí, a zpracovaným masem, jako jsou klobásy a slanina.
Americký institut pro výzkum rakoviny radí nekonzumovat více než tři porce červeného masa týdně a doporučuje vyhýbat se zpracovanému masu, které obsahuje konzervační látky na bázi dusíku (často spojované s rakovinou střev a žaludku).
Zdroj: dailymail.co.uk, nature.com
Autor: Lída Kropáčková
