Pohanka se na našem území používá již mnoho staletí. Velký „boom“ ovšem zažívá především v poslední době, protože výtečně zapadá do trendu zdravého stravování.
Původ a výskyt pohanky
Pohanka (Fagopyrum) pochází z Číny, odkud se rozšířila do dalších částí světa, a to společně s expanzí Turkotatarů. Díky nim se ostatně dostala až do Evropy. Na našem území se tato pseudoobilovina začala pěstovat na přelomu 12. a 13. století a už v 15. století byla u nás velmi rozšířenou rostlinou (hlavně na Moravě). V současné době se v asijských zemích pěstuje pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum), zatímco na evropském území jde o pohanku obecnou (Fagopyrum esculentum Moench).
Kde pohanku ochutnat?
Pohanka není na našem území novou rostlinou, ale přesto byly po staletí známější různé obiloviny. V posledních desetiletích se ovšem stává stále populárnější, a to s příklonem ke zdravějšímu životnímu stylu. Ačkoli se pohanka určitou dobu prodávala především v obchodech se zdravou výživou, dnes už je běžně k dostání v běžné distribuční síti. Tuto pseudoobilovinu lze ochutnat i v restauracích se zdravou výživou, ale najdete ji i na jídelníčku „klasických“ restaurací.
Pohanka v kuchyni
Pohanku si lze pořídit loupanou vcelku, ale k dispozici máte také pohankovou mouku. Z ní si můžete doma upéct chléb, ale využít ji lze i dalšími způsoby. V obchodech si je možné zakoupit také pohankovou kaši, která zřejmě zachutná i dětem. Pohanka však může být součástí mnoha dalších pokrmů. Z těch sladkých jmenujme např. lívance, cukroví, pudinky či bábovky. Může být ale součástí i slaných jídel jako např. salátů, polévek, houbových směsí, pomazánek a použít ji lze i jako přílohu namísto rýže. Zakoupit si navíc můžete i pohankové těstoviny.
Pohanka z hlediska zdraví
Pohanka je někdy chybně nazývána obilovinou, ve skutečnosti se však jedná o pseudoobilovinu. Jde totiž o dvouděložní rostlinu, jež nepatří mezi obilní trávy. Díky tomu mj. neobsahuje lepek, proto je vhodná při bezlepkové dietě. Vyskytuje se v ní naopak osm esenciálních aminokyselin, kvalitní proteiny, stejně jako vitamíny (B a E) a minerály (např. vápník). Pohanka proto patří mezi velmi zdravé rostliny. Její účinky (vhodná je např. pro psychicky i fyzicky vytížené lidi) navíc ještě zlepšíte, pokud ji necháte naklíčit.
Zajímavosti o pohance
- Název „pohanka“ se odvozuje právě od turkotatarských nájezdníků, kteří byli tak jako mnozí jiní označováni za pohany, tedy neznabohy.
- Pohanka skutečně nepatří mezi obiloviny. Naopak vás možná překvapí, že je příbuzná s rebarborou. Obě rostliny jsou totiž řazeny do stejné čeledi – rdesnovitých.
- Pokud budete tuto pseudoobilovinu kupovat a jde vám především o prospěšnost pro zdraví, sáhněte po nepražené pohance. Ta pražená se totiž nedá naklíčit.
- Pohanka má dnes obecně pověst zdravé rostliny. V Pardubicích např. existuje jídelna se zdravou stravou, jež nese název právě Pohanka.
- Tato pseudoobilovina patří mezi rostliny, které jsou hojně doporučovány vegetariánům a veganům. Do svého jídelníčku by ji měl ovšem zařadit každý.
