Podzim byl v dřívějších dobách období, které bylo spojeno se spoustou svátků, zvyků a tradic. Jejich neodmyslitelnou součástí přitom byly různé dobroty.
Období sklizně
Podzim je měsícem, kdy se sklízí brambory. Tradičním zvykem bylo zapalovat ohníčky, u kterých se zpívaly písničky, a tancovalo se. Zároveň se pálilo suché chrastí a bramborová nať. Nemohla však chybět ani tradiční pochoutka – brambory ve slupce pečené v horkém popelu. Dnešní (především městské) děti však tuto dobrotu už prakticky neznají.
To je zlaté posvícení, to je zlatá neděle
Posvícení (na Moravě hody a ve Slezsku krmáš) je vzpomínková slavnost na posvěcení kostela. Slaví se tedy v různou dobu, v dřívějších dobách se však v českých zemích konalo především na podzim, a to po skončení sklizně. Byl totiž dostatek ovoce na povidla, mouky na pečivo, stejně jako máku a našla se i nějaká ta vykrmená kachnička či husička. O prodlužujících se podzimních večerech se ostatně drávalo husí peří.
Podzimní hony
Podzimní hony u nás mají dlouhou tradici. Většinou se přitom konaly od začátku podzimu až do Vánoc. Lovena byla různá srstnatá a pernatá zvířata jako např. zajíci a bažanti, ale také černá zvěř, tzn. divoká prasata. Maso tedy bývalo na stolech některých rodin častěji než v jiných obdobích roku. Jednalo se však především o bohaté.
Svatý Václav a vinobraní
28. září je v současné době Dnem české statnosti, zároveň se ale jedná o svátek sv. Václava, který byl v tento den zavražděn (i za účasti bratra Boleslava). Sv. Václav je přitom v českých zemích již od dob Karla IV. patronem vinařů. Proto touto dobou začíná vinobraní, jež v krajích s vinicemi patřilo k nejvýznamnějším svátkům roku. Víno bylo samozřejmě velmi oblíbené, na čemž se u nás nic nezměnilo ani ve 21. století.
Svátek zesnulých
Dušičky neboli Svátek zesnulých připadá na 2. listopadu a patří k dalším mnohasetletým tradicím. V tomto období se v minulosti peklo zejména sladké a slané pečivo, často ve tvaru kostí. To bylo v této době rozdáváno i chudým lidem. Oblíbené byly např. dušičkové koláče, které milovaly především děti, ale pochutnali si na nich i dospělí.
Svatomartinské hody
Pouze devět dní po dušičkách připadá na svátek sv. Martina, jenž měl přijet na bílém koni, což se ovšem stávalo častěji právě v dřívějších dobách než dnes. V tento den bylo zvykem se pořádně napít a najíst, protože nastávalo období půstu. Oblíbené bylo svatomartinské víno, pečivo (např. koláče či rohlíčky ve tvaru podkovy), ale lidé si pochutnali především na svatomartinské huse. Před ní se často připravoval kaldoun, staročeská polévka, jejímž základem je vývar z drůbků (husích, kachních, krůtích či kuřecích). Už jste jej někdy ochutnali?
