Se zvyšující se střední délkou života se neurodegenerativní onemocnění stávají čím dál větším strašákem. Nikdo se nechce stát zajatcem vlastního mozku, a tak se vědci snaží najít způsob, jak tuto civilizační hrozbu zvrátit.
Sledování krevního vzorku
Doktorka Beydoun a její kolegové analyzovali vzorky krve více než 7 000 Američanů. Všichni účastníci byli starší 45 let a na začátku studie podstoupili lékařské vyšetření a rozhovor.
Poté byli sledováni v průměru po dobu 16 let, aby odborníci mohli sledovat výskyt demence. Účastníci byli rozděleni do tří skupin podle hladiny antioxidantů luteinu a zeaxanthinu a beta-kryptoxanthinu v krvi.
Každé zvýšení hladiny luteinu a zeaxanthinu o 15,4 mikromolů na litr bylo spojeno se sedmiprocentním snížením rizika demence, vypočítali vědci.
Každé zvýšení hladiny beta-kryptoxanthinu o 8,6 mikromolů na litr snížilo pravděpodobnost vzniku demence o 14 %.
Další faktory ovlivňující výsledky
Vliv antioxidantů na demenci se snížil, když se vzaly v úvahu další faktory, včetně vzdělání, příjmu a fyzické aktivity.
Tým také připustil, že výsledky jsou omezené, protože vycházejí z jednoho měření krve odebrané na začátku studie, což znamená, že nemusí odrážet hladiny v krvi lidí v průběhu jejich života.
Závěr studie
Vědci zjistili, že lidé s vysokou hladinou tří klíčových antioxidantů v krvi mají menší pravděpodobnost, že onemocní poruchou paměti.
Dvě z těchto látek, lutein a zeaxantin, se hojně vyskytují v zelené listové zelenině a také v hrášku. Hlavním zdrojem třetí látky, beta-kryptoxanthinu, jsou pomeranče a papája. Kromě stravy mohou lidé zvýšit hladinu těchto tří látek v krvi také užíváním doplňků stravy.
Antioxidanty mohou pomoci chránit mozek před oxidačním stresem, který může způsobit poškození buněk. Vedoucí výzkumná pracovnice Dr. May Beydoun však dodala, že je třeba provést další studie, aby se ověřilo, zda antioxidanty skutečně mohou pomoci chránit mozek před demencí.
Pepek námořník věděl
Příznivý vliv špenátu na kognitivní funkce byl potvrzen již dříve. Doktorka Martha Morris a její kolegové sledovali 960 starších osob. Výzkumný tým se zaměřil na míru konzumace zelené listové zeleniny, jako je špenát, kapusta, zelný salát a hlávkový salát, a sledoval souvislost s výkonem v kognitivních testech.
Ve studii byla konzumace zelené listové zeleniny pozitivně a signifikantně spojena s pomalejším poklesem kognitivních funkcí. Nebylo prokázáno, že by na tuto souvislost měla vliv kardiovaskulární onemocnění, depresivní symptomy, nízká hmotnost nebo obezita.
Diety prospívající mozku
Vědecké studie prokázaly, že zejména dvě diety, středomořská dieta a dieta MIND, které podporují čerstvé produkty, luštěniny a ořechy, ryby, celozrnné produkty a olivový olej, poskytují silnou ochranu před úbytkem kognitivních funkcí.
Jedna ze studií, publikovaná v roce 2017, analyzovala stravu a kognitivní výkonnost více než 5 900 starších dospělých Američanů.
Vědci zjistili, že u těch, kteří nejvíce dodržovali středomořskou dietu nebo dietu MIND, bylo riziko zhoršení kognitivních funkcí o 30 až 35 % nižší než u těch, kteří tyto diety dodržovali méně důsledně.
Zdroj: nytimes.com, dailymail.co.uk, Beydoun, Association of Serum Antioxidant Vitamins and Carotenoids With Incident Alzheimer Disease and All-Cause Dementia Among US Adults, 2022, McEvoy, Neuroprotective diets are associated with better cognitive function: the Health and Retirement Study, 2017, Martha Clare Morris, Nutrients and bioactives in green leafy vegetables and cognitive decline: Prospective study, 2018
Autor: Dominika Jandorová
