Ačkoliv panna cotta může na první pohled vypadat jako pudink, jedná se o krémově bílý dezert ze smetany, který naleznete v každé italské restauraci. Udělejte si jej doma a potěšte návštěvu lahodným dezertem s ovocem, či dokonce parmazánem.
Dle legendy pochází panna cotta z vinařské oblasti Langhe, ale nenesla původně tento název, nýbrž latte inglese (v překladu anglické mléko).
Původ je nejistý
Název panna cotta byste tak v italských kuchařkách před rokem 1960 hledali marně. Pod tímto názvem se totiž dezert začal vyrábět až v restauraci slavného šéfkuchaře Ettora Songia.
Podobné recepty se ale objevují v Řecku, Dánsku, Francii a Maďarsku, kde se uvádí jako středověký dezert. Například dánský Moos Hwit je lžičkový dezert identický s panna cottou.
Nelze tedy říci, že je původ dezertu ryze italský. Itálie mu ale dala název a slávu.
Smetana je základ
Tradiční italský recept na panna cottu vyžaduje smetanu, cukr a želatinu. Postupem času si ale lidé vytvářeli stále jednodušší verze, které se nakonec odklonili od původního receptu.
Nic to nemění na faktu, že panna cotta je součástí prakticky každého dezertního menu v Itálii a je jedním z nejoblíbenějších dezertů, které se konzumují lžící.
Tajemstvím je dle serveru Finedining Lovers nikdy nepřekročit osm gramů želatiny na každých 500 gramů tekutiny. Kvalita panna cotty také závisí na použití kvalitní smetany.
Udělejte si ji doma
Příprava domácího dezertu není nijak složitá. Budete potřebovat 1/4 hrníčku mléka, 2 lžičky granulované želatiny, 2 hrníčky husté smetany, 1/4 hrníčku cukru a půlku vanilkového lusku bez semínek.
Do misky s vodou nasypte želatinu a nechte stranou ztuhnout.
Mezitím si v hrnci zahřejte mléko, smetanu, vanilku a cukr, a vařte, dokud se cukr nerozpustí. Poté odstavte a vyndejte lusk.
Do hrnce vmíchejte připravenou želatinu a šlehejte dohladka. Pokud není želatina úplně rozpuštěná, vraťte na chvíli hrnec na sporák a povařte.
Poté směs nalijte do formiček a dejte alespoň na šest hodin do lednice.
S čím servírujeme panna cottu?
Panna cotta se skvěle hodí k sezónnímu ovoci politá čokoládou, karamelem, pyré z jahod či lesních plodů.
Existují však i slané verze s parmazánem a hruškovou omáčkou nebo s lososem, šafránem, bazalkou a bylinkami, květákem nebo dýní a rozmarýnem a kurkumou či mátou.
Dezert pak dle serveru Glossary vydrží 3 dny v lednici, těsně přikrytý fólií nebo plastovým obalem.
Zdroje: Glossary, Flapper Press, Finedining Lovers
Autor: Soňa Jiroutová
