Fermentování neboli kvašení je znovu v módě. Tento způsob úpravy potravin má pozitivní vliv na zažívání, zvládnete ho sami doma a prodlouží životnost například zeleniny na několik let. Vyzkoušejte sílu fermentace.
Léty prověřený proces
Kvašení vzniká činností bakterií. Po naložení zeleniny do solného nálevu dojde k rozmnožení bakterií Lactobacillus, které začnou rozkládat surovinu, trávit přirozené cukry a přeměňovat je na kyselinu mléčnou.
Kyselina mléčná vytvoří kyselé prostředí, jež brání růstu nepříjemných bakterií. Lidé na celém světě využívají přirozený proces kvašení již tisíce let. Po nástupu ledniček a mrazáků, kdy zmizela nutnost potraviny konzervovat, se fermentování dostalo na okraj zájmu.
S tím, jak se lidé stále více zajímají o původ a kvalitu potravin, získalo znovu na oblibě také domácí kvašení. Průmyslově fermentované potraviny jsou často pasterizovány, proto obsahují méně prospěšných látek a nejsou tak chutné.
Výhody fermentace
Důvodem, proč lidé vůbec začali kvasit, byla potřeba dlouhodobého uchovávání potravin bez jejich zkažení. Další nespornou výhodou fermentace je blahodárný vliv na lidské trávení. Při kvašení dochází k rozkladu polysacharidů na cukry a bílkovin na aminokyseliny a také se sníží obsah antinutričních látek. Organismus díky těmto procesům získá z potravy více minerálů a vitaminů B a C.
Příjemným bonusem fermentace je zlepšení chuti. Cukry přeměněné na kyseliny způsobí kyselkovou chuť a činností kvasinek vytvořený oxid uhličitý má na svědomí perlivost nápojů a nadýchanost kváskového pečiva.
Jak na to
A nyní konečně pojďme na samotné kvašení. Pokud s fermentací nemáte zkušenosti, doporučuje se začít se zeleninou. Nejvhodnějšími nádobami jsou ty skleněné nebo keramické. Na pět kilogramů zeleniny budete potřebovat nádobu o objemu zhruba 3,8 litru.
Před nakládáním zeleninu pořádně umyjte a skleněné nádoby a víčka vyvařte ve vodě, abyste dosáhli maximální sterility. Pro zalití zeleniny si připravte slaný nálev. Na litr vody použijte 15 až 25 gramů soli, nejlépe mořské.
Nálevem zeleninu v nádobě zalijte tak, aby byla celá ponořená. Pokud se zelenina nadnáší, zatěžkejte ji. Nádoby pořádně uzavřete a skladujte na místě bez přístupu slunečního záření a při teplotě od 20 do 25 stupňů. Podle druhu zeleniny trvá proces fermentace několik dnů až týdnů.
Pravidelně kontrolujte, zda se uvnitř netvoří plíseň. Až proces fermentace skončí, skladujte dobře uzavřené nádoby v chladu. A samozřejmě nezapomeňte zkonzumovat.
Zdroj: Apetit, Vegmania, Lidovky, Zemito
Autor: Dominika Jandorová
