Co dělá konzumace rajčat se střevní mikroflórou? Na to hledala odpověď nedávno zveřejněná studie v časopise Microbiology Spectrum. Výsledky vypadají velmi nadějně.
Průběh studie
V nové studii vědci zkoumali vliv stravy bohaté na rajčata na střevní mikroflóru selat. Výzkumníci použili 20 selat samčího pohlaví, kterým po odstavení od prasnic byla po dobu jednoho týdne podávána základní strava.
Poté vědci náhodně přiřadili 10 selatům rajčatovou dietu, která se skládala z lyofilizovaného rajčatového prášku přidaného do základní diety.
Rajčata použitá ve studii byla vyvinuta šlechtitelem, genetikem rajčat a spoluautorem studie Davidem Francisem ze státu Ohio a jedná se o typ, který se obvykle nachází v konzervovaných rajčatových výrobcích.
Zbývajících 10 selat dostávalo kontrolní dietu, která se skládala ze základní diety upravené tak, aby odpovídala obsahu cukru, vlákniny a dalších makroživin v rajčatové dietě.
Kontrolní a studijní populace prasat žila odděleně a vědci provádějící studii minimalizovali čas strávený s prasaty – opatření měla zajistit, aby jakékoli změny mikroflóry pozorované u rajčatové diety mohly být přičítány chemickým sloučeninám v rajčatech.
Jak rajčata změnila mikroflóru prasat
Výzkumníci analyzovali vzorky trusu všech prasat na začátku pokusu, po 7 dnech a poté znovu po 14 dnech. Sekvenování DNA, kterým vědci identifikovali přítomné bakterie, zjistilo po 14 dnech posun v poměru Bacillota („špatné“ bakterie) směrem k Bacteroidota („dobré“ bakterie).
Vědci také pozorovali větší bakteriální rozmanitost ve vzorcích skupiny selat, která měla rajčatovou dietu. Přestože je rozmanitost střevní mikroflóry považována za užitečnou, o jejím celkovém dopadu se toho zatím mnoho neví.
Proč zrovna prasata?
Hlavní autorka studie Jessica Cooperstone vysvětlila, proč byla pro výzkum vybrána právě selata, její slova přináší web Medical News Today.
„Předchozí studie (např. výzkum Evy Weiss a kol.) zjistily, že trávicí trakt prasat je více podobný lidskému, než trávicí trakt myší, a proto jsme se rozhodli provést tuto studii na prasatech.“
Lepší porozumění tomu, jak je střevní mikroflóra ovlivňována různými složkami stravy, by podle doktorky Cooperstone mohlo vést k vytvoření výživových doporučení pro lidské strávníky.
Další pozitiva rajčat
Rajčata mají vysoký obsah vlákniny a jsou bohatá na vitamin C, přičemž jedno rajče poskytuje přibližně 20 % doporučené denní dávky. Obsahují také významný podíl draslíku, kyseliny listové a vitaminu K1.
Jednou z nejvíce studovaných látek v rajčatech je antioxidant lykopen. Bylo zjištěno, že snižuje záněty (studie R. Simone a kol.) a riziko srdečních chorob (práce Wanga a Blanche). A studie Julia Sotela a kol. dále prokázala, že může chránit před rakovinou.
Zdroj: J. Cooperstone, Short-Term Tomato Consumption Alters the Pig Gut Microbiome toward a More Favorable Profile, 2022, Medical News Today, Eva Weiss, Use of pigs as a potential model for research into dietary modulation of the human gut microbiota, 2013, Ohio State News, Healthline, R. Simone, Tomato Lycopene and Inflammatory Cascade: Basic Interactions and Clinical Implications, 2010, Wang, Non-alcoholic steatohepatitis and hepatocellular carcinoma: implications for lycopene intervention, 2013, Julio Sotelo, Multiple molecular and cellular mechanisms of action of lycopene in cancer inhibition, 2013
Autor: Dominika Jandorová
