Křen je vytrvalá rostlina, která roste bez problémů a bez velké péče. Pochází z Asie a léčivé účinky, které kořen má, jsou známé už po staletí. Kořen je dužnatý s nažloutlou nebo bílou dužinou s tmavší slupkou (Japonci mají zelenou odrůdu, ze které je populární wasabi).
Co je v křenu dobrého
Křen má pikantní chuť, na kterou je třeba si zvyknout. U nás má už dlouhou tradici a na venkově byl vždy nezbytnou přílohou k mastným vepřovým pochoutkám. Křen je velmi oblíbený i v Německu. Po Evropě se rozšířil především jako osvědčený lék v lidovém léčitelství.
Křen je plný prospěšných látek. Podle portalebenessere je to zásobárna vápníku, hořčíku, sodíku, síry, železa a fosforu. Obsahuje vitamíny A, C, B2, B3, B5, B6 a B1, lutein a beta-karoten. Látka, která dává kořenu typickou chuť a vůni, je singrosid.
Uplatní se v lidovém léčitelství
Křen je považován za přírodní antibiotikum – pročistí organismus, brání zadržování vody, chrání dýchací cesty (výborně působí proti zahlenění), blahodárně působí na močové cesty a je prevencí proti tvorbě kamenů.
Podporuje trávení – v kombinaci s mastným jídlem pomáhá k rychlejšímu trávení. Je považován také za zeleninu obsahující antioxidanty – látky zpomalující stárnutí a posilující nervový systém. Ve starověku se používal jako prevence proti kurdějím a oparům. Zmírňoval revmatické bolesti a působil proti únavě a stresu.
I křen, jako většina pikantních jídel, zrychluje metabolismus a pomáhá zlepšit úsilí při dietách.
Křen v kuchyni
Lidé, kteří s křenem nemají problém, si ho mohou čerstvý přidávat do salátu, míchat se sladkými jablky, dělat si z něj čerstvou šťávu. Nejzdravější je právě v čerstvé formě. Kořen lze i nakládat. Oblíbené křenové omáčky jsou nenahraditelnou součástí mnoha jídel.
Křen má své místo také v Itálii
Třeba v Itálii mají jednoduchou přípravu pro křenovou salsu, která je podle Galbani vítaným doplňkem některých druhů trvanlivých produktů z masa. K její přípravě stačí 200 g nastrouhaného kořene křenu, 100 g strouhanky, dvě polévkové lžíce olivového oleje a půl sklenice bílého vína. Nakonec se podle chuti přidá sůl. Kdo chce, může přidat i trošku cukru.
Kromě této omáčky lze čerstvý křen přidat třeba do vaječných omelet, k rybám a vařeným masům. Z rostliny lze využít i mladé listy, které se mohou použít v polévce nebo přidat do salátů. Bylinkový čaj z křenu a zázvoru je vhodný při nachlazení. Dva plátky zázvoru a dva plátky křenu poslouží k přípravě pikantního nápoje, který zahřeje a prospěje dýchací soustavě i trávení.
Křen lze také usušit. Plátky se jednoduše usuší na slunci anebo v sušičce či troubě zahřáté na 45 °C. Po vysušení se plátky rozdrtí nebo rozemelou na prášek, a jsou tak připravené pro praktické využití.
Kontraindikace křenu
Příjem křenu se nedoporučuje osobám trpícím podrážděním střev, dysfunkcí ledvin, onemocněním jater, alergiemi, žaludečním refluxem a vředy. Je třeba zvážit podávání u dětí.
Zdroj: verywellhealth.com, thelist.com, portalebenessere.com, galbani.it
Autor: Lída Kropáčková
