V rámci snahy o snížení plýtvání potravinami se na jogurtech prodávaných britskou společností Co-op ruší datum spotřeby, jak informuje server Daily Mail. Její doporučení zákazníkům však budí rozpaky.
Jak neplýtvat potravinami
Na kelímcích bude uvedeno datum minimální trvanlivosti a zákazníci budou vyzváni, aby použili „čichací test“ k rozhodnutí, zda je jogurt ještě vhodný ke konzumaci.
Polovina kelímků od jogurtů je totiž vyhozena neotevřená, v sedmi z deseti případů proto, že „nebyly včas spotřebovány“. V současné době se tak ročně vyhodí přibližně 42 000 tun jogurtů v hodnotě 100 milionů liber (zhruba 2,9 miliardy Kč).
Jak je to s daty spotřeby
Data spotřeby a „Spotřebujte do“ popisují, dokdy má potravina optimální chuť nebo kvalitu. Neřekne vám však nic o bezpečnosti produktu.
Pokud je na jogurtu napsáno datum minimální trvanlivosti do X, znamená to, že minimálně do tohoto data bude chutnat tak, jak má. Čím delší je doba po datu spotřeby, tím větší je pravděpodobnost, že jogurt nebude chutnat dobře. To však neznamená, že je méně bezpečný.
Data na výrobcích jsou odvozena ze studií trvanlivosti, které provádějí značky potravin, aby analyzovaly kvalitu svých výrobků v průběhu času.
Zjišťují, zda se nekazí, zda se v nich nevyskytují mikroorganismy nebo zda nemají jiné vlastnosti, které se zhoršují a které by byly pro zákazníka nepřijatelné.
Neprůkazný čichací test
Společnost Co-op není jediná, která ruší data spotřeby, předběhl ji například britský supermarket Morrisons. Také on žádá, aby se zákazníci řídili čichem, jenže ani ten není zárukou nezávadnosti výrobků.
Podle Institutu potravinářských technologů způsobují přirozené změny způsobené růstem mikroorganismů a rozkladem bílkovin, sacharidů a tuků v průběhu času kažení potravin.
Zkažení způsobuje změny vzhledu, chuti, vůně a struktury potraviny, a to obvykle znamená problém s kvalitou, ale u zjišťování nezávadnosti čich neobstojí.
Bezpečnost vs. kvalita
Kvalita potravin však není totéž co jejich bezpečnost. Pokud například mléko kysele zapáchá, pravděpodobně vám nebude chutnat, ale neznamená to, že z něj onemocníte.
„Organismy, které způsobují onemocnění, v potravině neochutnáte a nemůžete je ani očichat,“ řekl pro HuffPost Martin Wiedmann profesor bezpečnosti potravin a potravinářských věd na Cornell University College of Agriculture and Life Sciences.
Většina patogenů z potravin, jako je norovirus, salmonela nebo E. coli, může způsobit nevolnost, průjem nebo žaludeční křeče. Zároveň je ale čichem ani chutí neodhalíte.
Nespolehlivé vodítko
Může tedy docházet k určitému křížení kvality a bezpečnosti potravin. Potraviny mohou obsahovat škodlivé patogeny bez ohledu na to, zda mají špatnou chuť nebo vůni.
Čichacím testem nezjistíte nezávadnost potravinářského výrobku, pouze může být užitečný pro zjištění, zda se nesnížila jeho kvalita.
Zdroj: dailymail.co.uk, theguardian.com, huffpost.com
Autor: Dominika Jandorová
