Michal „Hugo“ Hromas se nebojí vydat se jinou cestou než ostatní. A to jak doslovně, když vařil v Africe, tak v přeneseném slova smyslu, jelikož dává přednost vaření na ohni před „kuchyňskou továrnou“.
Michal „Hugo“ Hromas začínal jako správný kuchař v restauracích. Ale tamní prostředí a dopředu vymyšlené a připravené schéma ho neoslovily. Místo toho zvolil sice náročnější, ale opravdovější vaření na ohni.
Vaření na venkovním ohni
Zároveň vyvrací, že jde jenom o to rozdělat oheň a vařit. „Oheň má nějaký přirozený vývoj a křivku. Napřed hoří hodně, pak odhoří na uhlí a začne víc žhnout. A potom můžete přikládat, zrychlovat, zpomalovat, odkládat si oheň, přenášet ho. Můžete si s ním dělat, co chcete,“ popsal Hromas krásu vaření na plameni webu iDNES.
V současnosti objíždí Hromas různé akce, kupříkladu svatby, a za pomoci vaření na venkovním plameni se snaží, jak uspokojit konzervativní jedince, tak také obohatit hostinu o netradiční přípravy pokrmů.
„Snažím se mít proto nabídku velkou a pestrou, ale jakmile jdu pro někoho vařit, neví, co dostane. Je to moje věc! A vyplácí se to oběma stranám ke vzájemné spokojenosti. Je tam stůl plný barevného jídla, spousta táců a misek. Na stole je vždycky chleba. Ten musí být, protože my Češi ho jíme ke všemu. Vždycky tam musejí být brambory a řízky.“ Až poté dojde například na humus nebo černé fazole.
Staral se o herce při natáčení Tobruku
Právě určitá nevyzpytatelnost přírodního živlu a někdy potřebná improvizace Hromasovi imponuje. Na náročnější podmínky je ostatně kočovný kuchař zvyklý. V roce 2007 se zúčastnil filmařské výpravy do afrického Tobruku.
Režisér filmu Tobruk Václav Marhoul si Huga vybral kvůli tomu, že znal arabskou i českou kuchyni. Jeho úkolem bylo starat se o morálku filmařského štábu, který strávil na Sahaře čtyři měsíce.
Česká jídla, jako například sekaná s bramborovým salátem, mírnila stesk Čechů po domově. „Měl jsem dohlížet na tuniský catering, aby byl pro Čechy poživatelný, a do toho jsem pravidelně pekl chleba,“ popsal kuchař svoji úlohu.
S levným masem je více práce
Nejraději však připravuje maso a zeleninu. Právě na zelenině se podle něj poznají kuchařovy schopnosti. Zatímco u dobrého masa je jediným úkolem jej nezkazit, u zeleniny je třeba vytáhnout z ní ty nejlepší chutě.
Na kvalitu masa klade Hromas obzvláště důraz. Příprava dražšího masa, jako je vysoký a nízký roštěnec, je podle něj záležitostí pěti minut. Naopak s levnějšími vnitřnostmi si musí kuchař více vyhrát.
„Obtížné zpracování ale zase kompenzuje cena, tak to prostě chodí. S levnou věcí se vždycky člověk víc nadře. Dobrým příkladem je třeba praní drštěk nebo střev,“ vysvětlit pro iDNES.
Zdroj: iDNES, Instagram Michala Hromase
Autor: Dominika Jandorová
