Maniok jedlý (Manihot esculenta) je všestranná a výživná rostlina, která díky své odolnosti hraje významnou roli ve stravě milionů lidí na celém světě, zejména v tropických a subtropických oblastech. Vyzkoušejte jeho účinky i vy.
Maniok jedlý, tropická rostlina s kořeny obsahujícími škrob, je zástupce čeledi pryšcovité (Euphorbiaceae). Původně pochází z Jižní Ameriky a mezi jeho regionální názvy patří cassava (kasava) nebo yuca. K jídlu se využívají hlavně kořenové hlízy bohaté na sacharidy.
Maniok se hojně pěstuje v tropických a subtropických oblastech díky své odolnosti vůči drsným podmínkám. Je důležitým zdrojem kalorií a sacharidů, zejména v oblastech s omezenými zemědělskými zdroji. V některých afrických regionech je základní potravinou, která poskytuje obživu během válečných konfliktů, kdy je pro útočníka těžké plodinu zničit, protože roste pod zemí.
Hlavními producenty jsou Nigérie a Thajsko. O významu manioku svědčí i to, že se podle organizace IITA pěstuje na více než 26 milionech hektarů po celém světě (údaj z roku 2017).
Pozitivní vliv na lidské zdraví
Kořen manioku je bohatý na sacharidy, z nichž pochází přibližně 84 % kalorií. Obsahuje také malé množství vlákniny, několik vitaminů (včetně vitaminu C) a minerálních látek, jako je měď. Maniok obsahuje také rezistentní škrob, což je druh škrobu s podobnými vlastnostmi, jako najdeme u vlákniny.
Podle studie zveřejněné v časopise Gut Microbes vyživuje rezistentní škrob prospěšné bakterie ve střevech a může pomáhat snižovat záněty a podporovat zdraví trávicího traktu.
Rezistentní škrob byl také zkoumán pro svou schopnost zlepšovat metabolické zdraví a snižovat riziko obezity a diabetu 2. typu (např. studie C.L. Bodinhama). Tyto přínosy pravděpodobně souvisejí se zlepšením hospodaření s cukrem v krvi, zvýšením pocitu sytosti a snížením chuti k jídlu.
Možná rizika
Mnoho odrůd manioku obsahuje látku zvanou kyanogenní glukosidy, která může při nedostatečném zpracování vytvářet ve skladovaných kořenech kyanid, který je toxický. Ke snížení možnosti vzniku kyanidu se používají různé metody zpracování, jako je strouhání, sušení na slunci a fermentace. Před konzumací je důležité maniok tepelně zpracovat, například vařením nebo pečením.
Využití v gastronomii
Maniok se běžně krájí na plátky a poté se opéká, podobně jako se připravují brambory. Kromě toho ho můžete rozmačkat nebo přidat do smažených pokrmů, omelet a polévek. Někdy se také mele na mouku a používá se do bezobilného chleba, krekrů, tortill a palačinek.
Navíc si maniok můžete vychutnat ve formě tapioky, škrobu získaného z kořene manioku. Tapioka se běžně používá jako zahušťovadlo do pudinků, koláčů a polévek.
Zdroj: IITA, Healthline, RadímeJAK, C L Bodinham, Efficacy of increased resistant starch consumption in human type 2 diabetes, 2014, Peter A. Dobranowski, Resistant starch, microbiome, and precision modulation, 2021
Autor: Dominika Jandorová
