V letošním roce se křesťanské Velikonoce a muslimský Íd al Fitr časově setkaly a tak si na sušence maamoul, která se s nimi pojí, pochutnají křesťané i muslimové zároveň.
Odlišné náboženství spojuje
Křesťanské svátky Velikonoce následují po postní době, která je připomínkou 40 dní, které Ježíš strávil na poušti a postil se. Věřící se v tu dobu tradičně zdržují živočišných produktů a alkoholu po stejný počet dní.
Íd al Fitr, což znamená „svátek přerušení půstu“, je islámský svátek označující konec ramadánu, měsíce půstu od úsvitu do západu slunce.
Muslimské rodiny obvykle tráví první den svátku Íd společně a podle zvyku posílají talíře s ka’ak a maamoul posypané moučkovým cukrem svým sousedům – včetně křesťanů, kteří tyto sušenky posílají svým sousedům o Velikonocích také.
Druhý den vítají hosty ve svých domovech a nabízejí jim kávu spolu se sušenkou.
Několik typů tradiční sušenky
Křesťanské a muslimské rodiny na palestinských územích a na Blízkém východě každoročně připravují ve dnech před Velikonocemi a Íd al Fitr maamoul a jeho jednodušší verzi ka’ak – plochou kulatou sušenku ze stejného těsta.
Maamoul se vyrábí z těsta z krupice a ghí (jako náhrada se však může použít máslo) a ochucuje se mahlabem (rozdrcenými semínky třešní, která se nacházejí uvnitř pecek) a mastichou (známou také jako arabská guma), což je pryskyřice z akácie.
Před pečením se těsto plní pistáciemi, které se pokapou růžovou vodou, vlašskými ořechy smíchanými s cukrem a skořicí nebo datlemi, které se rozemelou na kaši s trochou oleje nebo másla.
Každá ze tří příchutí se pak vkládá do vlastní specifické dřevěné formy zvané qalab nebo se formuje ručně pomocí špičatého jazýčku zvaného malqat.
Datlový maamoul má tradičně kruhový tvar s plochým vrcholem, pistáciová verze je spíše špičatá elipsa, zatímco sušenka s ořechovou příchutí je menší kruh s klenutým vrcholem.
Této sušence neuniknete
Na palestinských územích se některé z hlavních ingrediencí maamoulu, konkrétně datle a vlašské ořechy, přímo pěstují.
Datle, z nichž nejlepší je druh Mejdool, pocházejí z Jericha a z farem v údolí Jordánu na východě Západního břehu Jordánu. Většina lidí má na svých zahradách ořešáky, které však hojně rostou i na vrcholcích kopců v regionu.
Mnoho rodin si maamoul vyrábí doma, ale během Velikonoc nebo svátku Íd al-Fitr je sušenka k dostání také ve většině arabských cukráren, kde se často prodává na kila.
Historický původ
Podle Charlese Perryho, spisovatele a odborníka na středověkou arabskou kuchyni, maamoul pochází z perského plněného koláče zvaného kulachag, který se ve středověkých arabských kuchařkách objevuje jako kulajja. Vyráběl se z těsta s přídavkem másla nebo jiného tuku, jako je sádlo, a poté se rozválel a tvaroval do složitých vzorů ryb, ptáků, gazel a geometrických obrazců.
Tradice rozdávání sladkostí na svátek Íd al-fitr vznikla v době Fátimovského chalífátu v 10. až 12. století, kdy je chalífa po ranních modlitbách na Íd daroval všem včetně služebnictva.
Náboženská symbolika
Vzory na různých formách maamoul – jako je například hořící slunce nebo hvězda na datlové formě – byly původně spojeny se starověkými náboženstvími, která uctívala přírodu.
V křesťanské tradici však maamoul s datlovou náplní, která má kruhový tvar, začal představovat trnovou korunu, kterou měl Ježíš na hlavě, zatímco maamoul s pistáciovou náplní prý připomíná chrám, kde byl Ježíš uložen k poslednímu odpočinku.
