Dělená strava je jednou z nejčastěji zmiňovaných diet u nás a to hlavně díky mediálně zajímavé propagátorce, herečce Lence Kořínkové. Jak ale dělená strava doopravdy vznikla a jaký názor na ni má věda?
Prostě to funguje, nebo ne?
Lenka Kořínková získala nemalé peníze za prodané knihy o dělené výživě. Metodu, kterou používá, prý vymyslela sama a cítí se díky ní skvěle. Když na něčem vyděláváte, proč byste to také kritizovali.
Když však byla herečka v pořadu Máte slovo podrobena výslechu, obhajobu svých názorů neměla postavenou na vědeckých studiích, ale pouze na svých zkušenostech. Na pozorování jednoho člověka ovšem nelze postavit seriózní stravovací plán.
Za povšimnutí také stojí fakt, že na dotazy odpovídala stylem: „Pro mě je podstatný, jestli to funguje, a když jsem zjistila, že to funguje, tak to prostě dělám,“ přepis části diskuse si můžete prohlédnout na stránkách Institutu moderní výživy.
Dělení potravin na tři skupiny
Ve skutečnosti má dělená strava počátky již ve 20. letech minulého století. Za tvůrce je považován americký lékař William Howard Hay. Ten rozdělil potraviny do tří skupin, podle konečných produktů metabolismu.
Do skupiny kyselých potravin patří živočišné produkty, kromě masa mléko a mléčné výrobky. Zásadité potraviny jsou bohaté na sacharidy, například rýže a obiloviny. Třetí skupina, neutrální, zahrnuje kupříkladu zeleninu a zakysané mléčné výrobky.
Podle zásad dělené výživy by se neměly kombinovat potraviny kyselé se zásaditými. Protože první zmíněné potřebují pro trávení nízké pH a druhé vysoké pH.
Lidský organismus funguje jinak
Oddělení bílkovin od sacharidů lze dosáhnout dvěma způsoby. Striktnější verze zavádí bílkovinový a sacharidový den, tedy každý den se věnujete pouze jedné skupině. Tuto metodu mimochodem propaguje i Lenka Kořínková. Podle druhé verze by rozestup mezi jídlem z bílkovin a jídlem ze sacharidů měl být alespoň čtyři hodiny.
Lidský organismus je však uzpůsoben na trávení komplexní potravy, není potřeba oddělovat bílkoviny od sacharidů. Exokrinní žlázy, jako slinivka břišní nebo slinné žlázy, produkuji enzymy, které dokáží rozštěpit složité makromolekuly na snadno stravitelné menší části.
Dokonce, i když přijmeme čistě sacharidové jídlo, naše tělo stejně vyloučí i enzymy trávící bílkoviny a tuky. Naopak vláknina v zelenině může omezit absorpci cholesterolu z červeného masa, stejně tak tuk zpomalí vstřebávání cukru. Dělení složek tedy může spíše uškodit.
Co na to říkají vědci
Dělenou stravou se zabývali také vědci. V roce 2 000 proběhla studie zveřejněná v časopise International Journal of Obesity. Výzkumníci rozdělili 54 obézních účastníků do dvou skupin.
První skupina dostávala vyváženou stravu zahrnující bílkoviny, sacharidy i tuky, druhá dodržovala dělenou stravu. Obě skupiny měly stejný příjem kalorií a bílkovin. Po šesti týdnech vědci zjišťovali, kolik kdo zhubnul.
Nejenže byly skupiny v množství shozené váhy vyrovnané, skupina s vyváženou stravou vyšla dokonce o něco lépe (7,5 kg vs. 6,2 kg). Autoři v závěru uvedli, že v oblasti redukce hmotnosti či tělesného tuku nepřináší dělená strava oproti jiným redukčním metodám žádné výhody.
Dělená strava však není pro každého. Pokud vám to zdravotní stav nedovoluje, vyzkoušejte profesionální systém na hubnutí Nutriadapt. Systém Nutriadapt je založený na důkladné analýze zdravotního stavu a přispůsobí se vašim individuálním potřebám.
Zdroj: institutmodernivyzivy.cz, zdravi.euro.cz, youtube.com, lifee.cz, A Golay, Similar weight loss with low-energy food combining or balanced diets, 2000
Autor: Dominika Jandorová
