Lidé žijící ve městech mají hned několik možností, jak si obstarat domácí zeleninu či ovoce. Nejčastěji to je na farmářských trzích či v lokálních prodejnách. Můžou si ale také zkusit plodiny vypěstovat, a to i díky komunitním zahradám. Jejich obliba v posledních letech prudce roste a není divu, tyto projekty mají totiž nejednu výhodu.
Komunitní zahrady jsou fenomén, který se v České republice začal objevovat před deseti lety. Postupem času roste jejich počet a s tím i jejich obliba.
Společná práce i úroda
Na interaktivní mapě na webu Mapko.cz se mohou lidé podívat, zda se v jejich okolí nějaká komunitní zahrada nachází. Nejvíce jich je v okolí Prahy, a to necelých 70, obyvatelé Brna jich mohou navštívit kolem 11. Objevují se ale i v jiných krajích — Plzeňský i Ústecký jich má k dispozici sedm.
Princip komunitních zahrad je vlastně prostý. Sdružení lidí si pronajme nějaký prostor ve městě, společně se tam starají o rostliny a potenciální úrodu si poté rozdělí. Takováto sdílená práce má hned několik výhod.
Ekologie i sociální sounáležitost
Komunitní zahrady bývají v drtivé většině ekologické. K zalévání využívají dešťovou vodu a hnojiva bývají přírodní. Nejčastěji z kompostérů, které bývají na zahradách rovněž k dispozici.
To ale není jejich jediná výhoda. Komunitní zahrady také zkrášlují a zazeleňují prostory ve městě. A to i ty, u kterých by to člověk spíše nečekal.
Pěstování zeleniny a ovoce totiž není vázáno přímo na půdu v zemi. Často se také používají panely či velké květináče, které se jen naplní vhodnou hlínou. Tyto plochy se mohou pak ukotvit prakticky kdekoliv, například na střechách paneláků či v dlouho nevyužívaných objektech.
V neposlední řadě také slouží tyto zahrady k setkávání lidí, spolupráci a budování sociálních vazeb. Nezřídka je na nich umístěno posezení či gril, který slouží všem členům komunity k odpočinku či ke společnému setkávání.
Podle deníku Ekolist lidé na komunitních zahradách nejčastěji pěstují rajčata, ředkvičky či jahody. Výjimkou ale nejsou ani bylinky či květiny určené k řezu.
Založení je jednoduché
Založení takovéto zahrady není příliš složité. Základním prvkem je tedy komunita. Je třeba najít alespoň několik nadšenců, kteří se shodnou na směřování a podobě zahrady. Poté je potřeba najít vhodný prostor a ten si pronajmout či koupit. V tomto případě může pomoct například samotné město.
V neposlední řadě je ale potřeba vyřešit peníze. Založení zahrady se obvykle dělá nízkonákladově, přesto je ale nějaký kapitál potřeba. Komunita tak musí mít jasná pravidla. Vyřešeno musí být nejen to, kdo bude kolik přispívat finančně, ale také svým časem či silou. Když se vše podaří, obvykle to opravdu stojí za to.
Zdroj: Ekolist, Mapko, České stavby
Autor: Markéta Mladá
