Určitě už jste slyšeli o ketogenní či takzvané KETO dietě. Kouzelné jídlo v prášku ale nemá s původní dietou příliš společného. Ta byla totiž zpočátku tvořena z klasických surovin a měla pomoci lidem nemocným epilepsií. Zatímco obliba té komerční varianty spíše klesá, ta lékařská je naopak na vzestupu.
Ketogenní dieta zažívala jeden čas opravdový boom. Její obliba byla způsobena především velkou účinností a také poměrně značnou jednoduchostí. „Hubnoucí“ trh totiž tehdy zaplnila KETO jídla v prášku a další potravinové doplňky. Člověk si tak mohl objednat jídelníček třeba na celý měsíc a měl takříkajíc „vystaráno“.
Komerční forma této diety je spíše módní výstřelek posledních let. Záznamy o té klasické se ale objevují už ve 20. letech 20. století. Tehdy byl ale její smysl úplně jiný než počínající plavková sezóna. Tato dieta se totiž používala u neurologicky nemocných pacientů, především snížení četnosti epileptických záchvatů.
Energie ze sacharidů se nahradí energií z tuků
Stravování je u této diety založeno na velmi omezeném množství sacharidů. Myšleny tím jsou nejen cukry, ale veškeré sacharidy. Zapovězeny jsou tak kromě cukru například i veškeré přílohy (brambory, těstoviny, rýže) či výrobky z obilovin, tedy i klasické pečivo.
Potřebná energie je pak doplňována téměř výhradně, jen s malou dopomocí bílkovin, z tuků. Lidé na ketogenní dietě tak musí často konzumovat hlavně maso, tučné mléčné výrobky, zeleninu či ořechy.
Dieta snižuje u neurologických pacientů epileptické záchvaty
Dodnes se neví, proč přesně tento typ stravování na neurologické pacienty funguje. „Podklad příznivého účinku ketogenní diety nebyl dosud uspokojivě objasněn,“ potvrzují ve svém článku MUDr. Klára Brožková a MUDr Jan Hadač, Ph.D., lékaři pražské Thomayerovy nemocnice.
Vše zřejmě souvisí s ketony, které zásobují mozek energií. Začnou se vyplavovat, pokud má tělo pocit, že hladoví. U lidí s epilepsií to následně zmenší počet záchvatů, a to až o polovinu.
Ačkoliv byla komerční forma diety ještě nedávno velmi oblíbená, u té lékařské tomu tak dříve úplně nebylo. Důvodem je její náročnost, která je opravdu obrovská.
U každé suroviny se musí hlídat počet sacharidů i tuků
Dieta je speciálně vypočítána každému pacientovi na míru. Obvykle je stanoven poměr, který se musí přesně dodržovat. Například při poměru 4:1 musí daný člověk zkonzumovat za celý den přesně 4x více tuků než sacharidů a bílkovin. Každé jídlo a každá surovina se při této dietě musí vážit, a to s přesností na desetinu gramu.
Ačkoliv se jedná o velmi náročný proces, její obliba stále stoupá především u rodičů dětí s geneticky podmíněnou závažnou formou epilepsie, jako je Westův syndrom či syndrom Dravetové, a to pro její velmi dobrý léčebný efekt.
Komerční forma ketogenní diety samozřejmě není tak přísná, přesto se řadí mezi nízkosacharidové diety, které by se neměly držet dlouhodobě.
Mohou se objevit nežádoucí účinky
Lepší také je snažit se držet tuto dietu s pomocí klasických potravin a nikoliv za pomoci práškových doplňků stravy. I tak ale je ale možné, že se při jejím nastavovaní objeví nežádoucí účinky.
Lidé tak mohou mít průjem, ale i zácpu, mohou mít špatnou náladu, pociťovat značnou únavu, a zároveň mohou mít potíže se spánkem. To vše je způsobeno dočerpáváním posledních sacharidů v těle. Mělo by to pominout poté, co tělo spustí ketózu, tedy když začne vyplavovat ketony.
Ačkoliv se u zdravého člověka nemusí dieta dodržovat tak přísně, přesto je velmi obtížné se podle ní stravovat a takzvaně nehřešit. Lidé musí dávat velký pozor, aby při omezeném výběru potravin neopomněli tělu dodávat potřebné vitamíny a minerály.
Jakoukoliv dietu je tak vždy lepší zavádět pod dohledem zkušeného nutričního či výživového specialisty.
Zdroj: Neurologie v praxi, Zdraví, Apetit Online
Autor: Markéta Mladá
