Kdoule jsou ovoce, které u nás bylo částečně zapomenuto. Stále nám ovšem má co nabídnout, ať už z hlediska chuti, anebo zdraví.
Kdouloň obecná
Kdoule je ovoce rostoucí na stromě s názvem kdouloň obecná (Cydonia oblonga), který patří k nejstarším kulturním rostlinám. Původně se přitom vyskytoval ve střední Asii, ale brzy se stal oblíbeným rovněž v oblasti Středozemí. Kdouloni se nicméně daří i u nás, takže se v ČR může pěstovat, což se děje především ve středních Čechách a na jižní Moravě. Na několika místech dokonce zplaněla.
Kde kdoule ochutnat?
Plody se využívají i nadále především ve výše zmíněných oblastech, tzn. ve střední Asii a ve Středozemí. Na našem území se kdouloň obecná vyskytovala také na mnoha zahradách, protože pro naše předky byly její plody velmi důležité. Postupem času nicméně její plody vytlačila jablka, která se používají k podobným účelům. V běžné distribuční síti tedy kdoule jen tak neseženete, některé e-shopy však nabízejí kdoulový džem.
Využití kdoulí v kuchyni
Důvodem, proč byly kdoule vytlačeny jiným ovocem, je jejich trpká chuť a přílišná tvrdost. Na druhou stranu se dá z těchto plodů připravit mnoho chuťově zajímavých dobrot. Vyrobit si z nich lze nejen výtečný kdoulový džem, ale také marmelády nebo kompoty. Jedná se také o perfektní ingredienci pro výrobu sladkých koláčů a doporučit vám můžeme i kuře na kdoulích.
Plody kdouloně obecné a zdraví
Kdoule byly v minulosti ceněným zdrojem vitamínů (především vitaminu B a C), ale obsahují také spoustu minerálů (železo, zinek, vápník nebo draslík) i dalších látek (třísloviny, silice, pektiny, organické kyseliny či vlákninu). Naším předkům tak kupříkladu pomáhaly s trávením, a to např. v boji proti průjmům či při žaludečních vředech. Doporučovány ovšem v minulosti byly i na bolesti v krku a žvýkání se používalo proti zápachu z úst.
Zajímavosti o kdouloni a kdoulích
- Kdouloň obecná je pěstována především jako dekorativní strom, a to především díky krásným bílým květům, které se objevují na jaře.
- Tento strom si lze nicméně splést s kdoulovcem, který se u nás hojně pěstuje, ač pochází z východní Asie. Ten se kdouloni dosti podobá, jeho plody se nicméně nekonzumují.
- Existuje také kříženec kdouloně a hrušně. Ten se nazývá pyronie, ale bývá označován také pěkným názvem hruškokdouloň.
- Semena kdoulí obsahují toxický glykosid amygdalin. Ačkoli se dříve používala v lidovém léčitelství, dnes se z plodů odstraňují.
- Kdoule se používají rovněž pro výrobu nápojů. Naši předci si z nich připravovali mošty, ale třeba také pálenku (tzv. kdoulovice).
Autor: redakce
Opuncie: indiánské fíky pro milovníky zdravého životního stylu
