Kdo jako dítě nepropadl kouzlu vanilkových rohlíčků, určitě si zamiloval linecká kolečka slepená domácím džemem. Jak sám název napovídá, linecké těsto vzniklo v rakouském Linci, kde se z něj dělalo pečivo.
Pečivo se jmenovalo Linzer Augen a v době Rakouska-Uherska se pochopitelně dostalo i do Čech. Jak se však objevilo toto pečivo v Linci, není úplně jasné. Historické záznamy zmiňují linecký koláč ze 17. století, který Anna Margarita Sagramosa aus Krain zapsala do svého kuchařského receptáře.
Podle magazínu ireceptar linecký koláč milovala i princezna Sissi. Pro snadnější konzumaci třeba k čaji se postupně ze stejného těsta začaly dělat i menší kousky cukroví, právě tak na pár kousnutí. Nejznámějším druhem se potom stal Linzer Augen.
Každá rodina si předává ten svůj nejlepší recept už po generace
Osvědčených receptů je mnoho a liší se hlavně poměrem surovin. Obecně se linecké těsto rozděluje na světlé a hnědé.
Světlé je z bílé mouky, která může být nahrazena z části moukou z umletých mandlí. Světlé těsto se většinou aromatizuje vanilkou a někdy i citronovou kůrou.
Hnědé těsto obsahuje rozemleté upražené mandle nebo oříšky. To dává těstu béžovou barvu. Přidává se do něj také skořice, hřebíček, muškát.
Originální Linzer Augen mají průměr 8 až 10 cm. Název Augen je inspirovaný malým vykrojeným otvorem v horním kolečku. Někdy mohou být otvory tři, sestavené do trojúhelníku. Spodní a horní kolečko se spojuje pikantnějším džemem, který má mít kyselou chuť, která kontrastuje se sladkou chutí těsta. Ideální je džem z rybízu, malin a meruněk.
Jakých chyb se při přípravě těsta vyvarovat
Někdy se může stát, že i přes dodržení přesné receptury, se těsto lepí. Jak každá kuchařka ví, u sladkého pečení je úspěch založený právě na přesných dávkách a poměrech všech ingrediencí.
Někdy tak může třeba větší vejce narušit tyto poměry a těsto není takové, jaké má být. Extralife radí, že se dá napravit přisypáváním mouky, ale dělá se to pomalu, aby se trefil optimální poměr moky. Je dobré si také pomoučit ruce, vál i váleček. Během válení stačí potom těsto zlehka pomoučit, dokud nemá optimální konzistenci.
Linecké cukroví má být křehké. Právě nadbytečným množstvím mouky se může stát, že svou křehkost ztratí. Pokud se tedy do těsta mouka přidává, mělo by to být nejmenší možné množství, které umožní těsto dobře zpracovat. A protože s každým rozválením těsta se na něj lepí další mouka, měla by se vykrajovat kolečka co nejblíže u sebe, aby se těsto znovu zpracovávalo jen jednou. Někdy je lepší nezpracovaný kousek těsta zahodit a nepřimíchávat ho do další várky.
Někdy se linecké těsto používá i na cukroví spojené nebo zdobené máslovým krémem. I ten se nemusí povést a může se srazit. Aby se to nestávalo, všechny suroviny by měly mít při zpracování stejnou teplotu. Věci z lednice se proto vytáhnou předem. Když už se krém srazí, stojí za pokus ho ohřát ve vodní lázni a důkladně míchat. Když tuk začne řídnout, odstaví se z lázně a intenzivně se míchá.
Zdroj: ireceptar.cz, extralife.cz
Autor: Lída Kropáčková
