Odbornice na zdravé stravování Kateřina Cajthamlová je častým hostem Patrika Rozehnala v jeho podcastu Hubněte zdravě. Doktorka tak seznamuje posluchače rozhlasu s jednoduchými postupy, jak se stravovat zdravě a „s rozumem“.
Přílohy, které rozhodně patří do jídelníčku
Kateřina Cajthamlová dostala za úkol vybrat vhodné přílohy, které by se daly zařadit do dietního jídelníčku. A protože uznávaná odbornice na stravování není propagátorkou hladovění, možná jsou její rady pro někoho hodně překvapivé.
Přílohy jako štědrá zásobárna potřebných sacharidů
Podle Cajthamlové jsou přílohy důležité především proto, že jsou zásobárnou sacharidů. Právě sacharidy jsou rychlým zdrojem energie. Navíc lidský mozek potřebuje 120 g glukózy denně, aby dobře fungoval.
Podle odbornice na zdravé stravování při vykonávání jakékoliv aerobní svalové činnosti, jako je jízda na kole nebo plavání, v prvních 15 minutách tělo spaluje právě sacharidy. Proto je tak důležité je doplňovat, aby tělu neklesla hladina cukru, což má za následek zvýšenou únavu, problémy se soustředěním a také chuť na sladkosti.
Příloha by se tedy měla volit i podle toho, jaké aktivity jsou v plánu. Kromě sacharidů jsou důležité i další makroživiny, jako bílkoviny a tuky. U běžných českých příloh je obsah sacharidů 20-30 g (na 100 g) a obsahují také bílkoviny a tuky, jejichž obsah je daný také kuchyňskou úpravou. Příloha by měla u běžného jídla doplňovat základní bílkovinovou složku (maso, vejce, mléčné výrobky, sójové produkty).
Doporučuje zelí i bramborový knedlík
Za vhodnou přílohu považuje například zelí (i kedlubnové) a kapustu, ale právě tyto přílohy mají menší podíl sacharidů. To z nich dělá trochu hladové jídlo, ale lze si ho dopřát víc. V tomto případě je dobré přílohy nakombinovat. Zelí má i málo bílkovin, ale protože se nejčastěji připravuje dušené a přidává se k němu tuk, ideální je nakombinovat zelí s bramborovým knedlíkem.
Kromě zelí považuje doktorka za vhodné přílohy i špenát, kapustu, rýži nebo brambory.
A jaký má názor na low carb dietu?
Low carb dieta není nic jiného, než tolik populární nízkosacharidová (keto) dieta založená na nízkém příjmu sacharidů a zvýšeném příjmu proteinů.
Doktorka důrazně upozorňuje na nutnost konzultovat každou dietu s ošetřujícím lékařem ještě před jejím zahájením. Low carb dietu nedoporučuje držet na podzim, protože má podle ní vliv na psychiku.
Dieta může ovlivnit náladu
Prosazuje také příjem potravin řídit světelnými podmínkami. Pro psychickou pohodu je důležitý serotin. Nejvíce je ho v krevních destičkách a v trávicím traktu. To v praxi znamená, že 60 % serotinu pro dobrou náladu si tělo vyrábí v trávícím traktu díky střevním bakteriím.
Právě tato dieta je pro tvorbu serotinu hotová katastrofa. Stejně tak mají problém s množstvím serotinu vegani, kteří by měli nahrazovat mléčné výrobky, maso, vejce, játra a ryby jinou stravou. Vhodné jsou třeba kešu oříšky, chia semínka nebo dýňová semínka.
Přijde vhod znát sacharidy
Každý, kdo chce hubnout, by měl podle doktorky znát sacharidy. Ty se dělí na monosacharidy, které mají sladkou chuť a dále na oligosacharidy, které obsahují 2 až 10 cukerných jednotek. Známý je řepný cukr – sacharóza, maltóza jako sladový cukr, který se dává do piva, nebo mléčný cukr – laktóza. Třetí skupinu tvoří polysacharidy, mezi které patří všechny sacharidy, které mají více jak 10 sacharidových jednotek. Patří sem třeba škrob.
Při větší zátěži by měl člověk asi 1,5 hodiny předem jíst jídlo s přílohami, aby organismus díky sacharidům načerpal dostatečné množství potřebné energie.
Zdroj: region.rozhlas.cz, dvojka.rozhlas.cz
Autor: Lída Kropáčková
