Kastoreum: Výměšek z bobřích žláz, který byste v jídle možná nečekali. Přesto tam ale mnohdy je

Zdroj: Pixabay

Látka s názvem kastoreum je někdy známá také jako bobrovina. A to proto, že se právě z těchto zvířat získává. Jedná se o výměšek z jejich pachových žláz, které jsou umístěny poblíž análních otvorů. A ačkoli to nezní právě lákavě, často se kastoreum používá i v potravinářství.

Kastoreum má charakteristickou vůni připomínající vanilku nebo maliny, píše WebMD. Získává se z mrtvých bobrů, obvykle těch, kteří byli uloveni pro kožešinu. Jejich žlázy se vyjmou a jejich obsah se vysuší.

Využití látek

Primárně se bobrovina používá v parfumérství jako fixátor vůní. Historicky se používala i v medicíně. V potravinářství se někdy využívá jako přírodní aroma. V posledních letech se sice v tomto odvětví využívání kastorea omezilo, stále ho ale v mnoha potravinách najdete, uvádí Science in the Public Internet.

Může být obsaženo v některých přírodních aromatech označených, může se vyskytovat také v některých vanilkových, malinových nebo jahodových příchutích. Typicky ho najdete ve žvýkačkách. Je však třeba poznamenat, že jeho použití v potravinách je omezené a v mnoha zemích regulované, doplňuje Britannica.

Vliv bobroviny na zdraví

V minulosti byla látka využívána ve zdravotnictví. Je tedy jasné, že nějaké pozitivní účinky na zdraví má. V tradiční medicíně se používalo kastoreum proti bolestem hlavy, horečce a jako protizánětlivý prostředek.

Negativní vliv na člověka v podstatě kastoreum nemá, může být ale nebezpečné ve větších dávkách jakožto látka, která způsobuje u některých lidí silné alergie.

Mnoho lidí se mu také snaží vyhýbat z toho důvodu, že se jedná o produkt živočišného původu. Ve světě se hodně řeší také otázka toho, jak se skutečně bobrovina získává. Oficiálně je odebírána z uhynulých zvířat. V mnoha případech ale pytláci loví bobry právě kvůli tomuto důvodu.

Zdroj: Atlas Obscura, 10 best, Britannica, Science in the Public Internet, WebMD

Autor: Šárka Cvrkalová

Přidat na Seznam.cz