Přezdívá se jí mexické lanýže nebo také aztécký kaviár. Její chuť by měla být cítit po vanilce se špetkou javorového sirupu. Ve skutečnosti není na pohled ani trochu lákavá a voní odpudivě.
Pochoutka známá jako huitlacoche je poměrně lehké jídlo, které se i v dnešní době v Mexiku těší velké oblibě. Připravit si ho můžete i doma.
Co je huitlacoche?
Nyní již k tomu, co to huitlacoche vlastně je. Základem tohoto jídla jsou hákly – jde o útvary, které se vytváří na plodech kukuřice ve chvíli, kdy je napadena kukuřičnou snětí.
„Huitlacoche je sporózní houba, která se živí kukuřicí dříve, než se její klasy plně rozvinou,“ vysvětluje eater.com.
Kukuřičná sněť je ve skutečnosti příbuzná se snětí prašnou. Ačkoli se v podstatě jedná o plíseň, v Mexiku se její popularita vyšplhala opravdu vysoko.
Huitlacoche je zde dokonce považována za vrchol zdejší gastronomie. Historie sahá daleko. Věděli jste, že aztéčtí zemědělci ve snaze huitlacoche vytvořit schválně nařezávali pěstovanou rostlinu, aby plísni umožnili dostat se snáze do kukuřice?
Jak chutná?
Nevypadá lákavě, dokonce ani nevoní. Jak je to ale s chutí? Někde se její chuť popisuje jako zemitá – v tom lepším slova smyslu.
Huitlacoche má lehce kouřovou chuť s jemně sladkými tóny, za které vděčí kukuřičným cukrům. Někdo chuť huitlacoche popisuje jako lehce ořechovou. Během vaření má texturu měkké žvýkačky.
Ne vždy je k dostání
Všímavější z vás jistě už tuší, že je tento pokrm sezónní záležitostí. Natrefíte na něho jen v době, kdy je po sezóně kukuřice.
Vyrazíte-li do Mexika, můžete na huitlacoche natrefit od května do listopadu. Chcete-li tuto netradiční pochoutku vyzkoušet, máte jen pár měsíců v roce.
Kde ji koupíte?
„Huitlacoche lze koupit ve většině specializovaných obchodů s mexickými potravinami,“ píše foodrepublic.com. Nejčastěji ji pořídíte v zavařené, konzervované nebo zmrazené podobě.
Konzervy, mražené a zavařené očividně vydrží déle. Jakmile otevřete plechovku nebo sklenici, můžete ji uchovávat v lednici a používat několik týdnů.
Zdroj: eater.com, foodrepublic.com
Autor: Karolína Nezbedová
