Horace Fletcher se do povědomí snad celého světa dostal na počátku 20. století. Přišel totiž s podivným dietním výstřelkem, se kterým však velmi rychle „dobyl Ameriku“.
Fletcher měl totiž pocit, že lidé své jídlo nežvýkají tolik, kolik by měli. Byl přesvědčený, že většina z nich polyká jídlo bezmyšlenkovitě a příliš brzy a rychle. Proto vymyslel kontroverzní přežvykovací dietu.
Negativní dopad nežvýkání jídla
Podle Horace Fletchera nebyl problém jen v tom, že si lidé dostatečně neuvědomovali, co vlastně jedí a kolik toho snědí, protože se na jídlo nesoustředili.
Dle jeho názoru mělo rychlé polykání jídla bez dostatečného žvýkání i další škodlivé zdravotní následky včetně nepříjemných pohybů střev.
Proto nabádal lidi, aby své jídlo daleko více žvýkali. „Jednou žvýkal jarní cibulku 722krát, než ji snědl,“ informuje sciencehistory.org.
Hnutí známé jako fletcherismus
Jeho nápad se stal velmi rychle populární. Vyvolal obrovskou vlnu zájmu. Přežvykovací dieta Horace Fletchera se stala senzací a dala vzniknout hnutí známému jako fletcherismus.
Fletcherismu se také říkáválo kult žvýkání. Jeho stoupenci byli nabádání k tomu, aby každé sousto přežvýkali alespoň 100x.
Z každého jídla udělal kaši
Horace si byl natolik jistý svým přesvědčením, že lidé málo žvýkají, že se stal doslova maniakem. Každé sousto, které si vložil do úst, rozžvýkal doslova na kaši.
Hrdě se hlásil k tomu, že mu tento způsob stravování, při kterém každé sousto několikrát přežvýkal, pomohl zhubnout a dodal mu daleko více energie.
Předchůdce intuitivního stravování?
„V jádru jeho filozofie zněla velmi podobně jako to, čemu nyní říkáme intuitivní stravování,“ píše popsci.com.
Fletcher byl zastánce toho názoru, že bychom měli jíst jen tehdy, když máme skutečně hlad. Věřil tomu, že bychom měli jíst jen to, na co máme chuť.
Také propagoval myšlenku, aby lidé přestali jíst ve chvíli, kdy ukojí svůj hlad a svoji chuť. Podle něho to byl daleko lepší způsob stravování než omezování makroživin či jejich dnes tak moderní počítání.
Zdroj: sciencehistory.org, popsci.com
Autor: Karolína Nezbedová
