Pojídání hlíny není v našich končinách zrovna běžnou praxí (vyjma malých dětí). Přesto se jedná o celkem častý jev napříč celým světem. Zjistěte, jaké zdravotní účinky konzumace hlíny údajně přináší a v čem tkví její nebezpečí.
Geofagie (pojídání hlíny) je často spojována s pikou. Piku definuje psycholog Lubomír Vašina v knize Komparativní psychologie jako poruchu příjmu potravy, při níž lidé pojídají nejedlé a obvykle nestravitelné látky bez nutriční hodnoty (např. vlasy, nehty, výkaly, lidské maso, ale i hlínu).
Proč lidé jedí hlínu?
Existuje několik hypotéz, které se pokoušejí vysvětlit, proč lidé mají chuť na hlínu. Někteří badatelé se domnívají, že geofagie je důsledkem nedostatku potravy. Jinými slovy, lidé jedí hlínu, aby zmírnili návaly hladu, přestože jim neposkytuje žádnou výživnou hodnotu.
Jiní se domnívají, že právě výživné látky jsou důvodem konzumace hlíny; možná lidé touží po hlíně proto, že jim dodává chybějící živiny, jako je železo, zinek nebo vápník. Jiní zase tvrdí, že hlína má ochranný účinek a funguje jako štít proti požitým parazitům, patogenům a rostlinným toxinům.
Kromě výše uvedených důvodů jsou hlíně připisovány i následující účinky: zlepšení žaludečních potíží, podpora zdraví kůže, ochrana během těhotenství a prevence nemocí (hlína má absorbovat toxiny). Tato tvrzení však nenachází oporu v žádném vědeckém výzkumu.
Vědecká analýza konzumace hlíny
Sera Young a její kolegové, jak píše Science Daily, analyzovali zprávy misionářů, plantážních lékařů, badatelů a antropologů a vytvořili databázi více než 480 kulturních zpráv o geofagii. Na základě záznamů pak hodnotili pravděpodobnost jednotlivých teorií.
Teorie, že lidé konzumují hlínu z hladu, shledali nepravděpodobnou. Geofagie je podle nich běžná i v případě, že je potravy dostatek. Navíc lidé většinou konzumují jen malá množství, která nenaplní prázdný žaludek.
Hypotéza o živinách také neodpovídala údajům. Druh hlíny, který lidé jedí nejčastěji, obsahuje nízké množství živin, jako je železo, zinek a vápník.
Nejpravděpodobněji se podle nich jeví teorie o ochraně před patogeny. Geofagie se nejčastěji objevuje u žen v raných fázích těhotenství a u dětí před pubertou. Obě skupiny jsou podle Young obzvláště citlivé na parazity a patogeny. Kromě toho je geofagie nejčastější v tropickém podnebí, kde se hojně vyskytují mikrobi přenášení potravinami.
Zdravotní rizika konzumace hlíny
Pojídání hlíny může přispět k řadě zdravotních problémů. Studie z roku 2011 naznačuje, že geofagie může narušit schopnost trávit potřebné živiny, protože hlína v žaludku může vázat železo, zinek a další živiny.
V hlíně najdeme také spoustu parazitů, bakterií a toxických těžkých kovů. Hlína, která obsahuje hodně draslíku, může navíc vést k vysoké hladině draslíku v krvi, což zvyšuje riziko srdeční arytmie nebo zástavy srdce. Jako další častý vedlejší účinek uvádí Healthline zácpu.
Zdroj: Healthline, Science Daily, Lubomír Vašina, Komparativní psychologie, 2010, S. Young, Why On Earth?: Evaluating Hypotheses About The Physiological Functions Of Human Geophagy, 2011
Autor: Dominika Jandorová
