Na přelomu 20. století většina Američanů nejedla ryby, pokud se tomu mohla vyhnout. A to dokonce ani humry. Ryby měly stigma, šlo o potravu pro chudé.
Rybu jako jídlo chudých bylo třeba zpopularizovat
Nikdo nechtěl, aby o něm takovým způsobem okolí přemýšlelo, a proto bez ohledu na prospěšnost ryb a na jejich dostupnost o ně nebyl žádný zájem. Podle statistik v roce 1906 každý Američan snědl za rok 150 liber masa (1 libra je asi 0,45 kg), ale pouze 10 liber ryb a mořských plodů.
Jenže potom přišla 1. světová válka a společnost se začala měnit. V roce 1915 najal Úřad pro rybolov ve Spojených státech majitelku restaurace Evelene Spencer a udělil jí titul „Fish Cookery Expert“.
Evelene Spencer v akci
Úlohou této ženy bylo podílet se na vládní kampani, která měla za úkol přimět lidi zařadit ryby do svých jídelníčků. Dostala volnou ruku, aby použila všechny dostupné prostředky.
Spencer si vzala tuto práci k srdci a spustila mohutnou kampaň s ukázkou přípravy pokrmů z ryb v obchodech, tiskly se plakáty, točily filmy a v novinách a magazínech byly propagační články.
Světlo světa spatřila kuchařka s nepraktickým názvem Rybí kuchařka: šest set receptů na přípravu ryb, měkkýšů a dalších vodních živočichů, včetně rybích polévek, salátů a předkrmů, s doprovodnými omáčkami, kořením a dresingy.
Evelene spustila velkou vlasteneckou kampaň a na stránkách novin a na stěnách budov se objevovala hesla „Zachraňte maso pro naše vojáky“ a „Jídlo vyhraje válku“ nebo „Jídlo je munice“. Zaváděly se různé módní akce, třeba pondělky bez masa.
Evelyne Spencer svému poslání v Americe věnovala celých sedm let a vysloužila si přezdívku „Rybí evangelista“, protože její přesvědčovací proslovy se podobaly těm z kostelů.
Podnikavá žena se stala ve své době nejvyhledávanější kuchařkou a americké hospodyně ji milovaly. Navíc ryby byly levné, takže ženy se držely módních rad a ještě se jim podařilo ušetřit pár dolarů.
Průkopnice v kuchyni
Přestože kuchařka začala svou kariéru až ve 47 letech a z jejího předchozího života toho moc známo není, stala se průkopnicí a první ženou, která si získala popularitu takovým způsobem. Pořádala dokonce turné a díky své silné osobnosti a vytrvalosti se jí podařilo přesvědčit masy lidí, že jsou ryby zdravé a že nejde o podřadné jídlo, ale že lze s jejími recepty vytvořit kulinářské speciality.
Z historie amerických osadníků
Evropští kolonisté v letech 1600-1700 se spoléhali na to, že jim oceán poskytne dost ryb, aby nehladověli a ještě měli dost pro obchodování. Jak se postupně obdělávala půda směrem do vnitrozemí, začaly vznikat farmy a v polovině 19. století bylo maso znakem prosperity. Bohatství rodin bylo posuzováno podle toho, kolik masa se dalo prodat.
O rybách a mořských plodech se ve společnosti nehovořilo, neboť takové jídlo bylo znakem vyvrženců. Slaná treska byla pro ty nejchudší a nemocným se vařily mořské plody. Navíc byla ryba spojená s katolickými dny půstu, tedy s představami o pokání a trestu.
Plno nápadů, které uspěly
Bylo na Evelene, aby zvyky změnila. Snaživá žena naučila lidi nejen jak ryby vařit, ale i jak je vybírat na trhu a připravit k vaření. Doporučovala kupovat i menší a zmrazené ryby, protože byly levné, větší množství bylo za výhodnější cenu a co zůstalo, dalo se naložit. Tučné ryby zase ušetřily výdaje za tuk. Radila, jak z odřezků uvařit chutnou polévku. Naučila Američany péct obalenou rybu v troubě, což je způsob přípravy, který se používá dodnes.
Ve své práci pokračovala i po návratu do rodné Kanady, kde žila až do své smrti v roce 1935. Její kuchařka se prodává dodnes.
Zdroj: neatorama.com, atlasobscura.com
Autor: Lída Kropáčková
