Lidé od pradávna skladují sezónní potraviny, aby si je uchovali na dobu, kdy jich je nedostatek. V dnešní době supermarketů to již není tak zapotřebí, ale i tak není na škodu mít vždy po ruce ovoce nebo letní bylinky třeba přímo z vaší zahrádky. Jednou z nejstarších účinných metod konzervace potravin je dehydrování.
Dehydrované potraviny jsou ideální ke skladování, avšak aby si uchovaly co nejlepší chuť, je nutné vědět, jak je správně uskladnit. Existuje několik velmi jednoduchých tipů, které vám pomohou prodloužit trvanlivost dehydrovaných potravin a zároveň zachovat jejich chuť.
Při dehydrování potravin se v podstatě odstraní většina vlhkosti, která v dané potravině je. Tím dojde ke snížení rizika růstu plísní, bakterií, kvasinek a dalších kontaminantů, což znamená, že potraviny zůstanou déle zdravé a čerstvé.
Vedle vlhkosti existují ještě další dva nepřátelé, které je třeba vzít v úvahu při dlouhodobém skladování. A těmi jsou teplo a světlo. Ať už se jedná o sušené ovoce, zeleninu, bylinky, maso či luštěniny, pro úspěšné skladování neustále kontrolujte podmínky, v jakých dehydrované potraviny jsou.
Potraviny nechte po usušení řádně vychladnout
Ať jste nechali potraviny usušit v sušičce, troubě či na radiátoru, dávejte si pozor na to, aby došlo před uskladněním k úplnému vychladnutí. Nechte dehydrované potraviny přes noc odpočinout a vychladnout, aby se zajistilo, že budou stoprocentně suché. Nevychladlé, ještě teplé potraviny se mohou orosit, a tím poskytnout dostatek vlhkosti růstu plísní.
Pokud používáte sušičku, nemusí dojít k rovnoměrnému vysušení. Po vyjmutí ze sušičky nechte ovoce vychladnout a uzavřete je do plastových nebo skleněných nádob. Denně nádoby protřepávejte, aby sušší kousky absorbovaly vlhkost a kontrolujte, zda nedochází ke kondenzaci. Pokud k ní dojde, vraťte ovoce do sušičky k dalšímu sušení. Po sedmi až deseti dnech je ovoce vhodné k uskladnění.
Sušené potraviny vystavujte působení vzduchu co nejméně
Pro lepší chuť a trvanlivost je žádoucí skladovat potraviny vcelku nebo v co největších kusech. Omezíte tím jejich vystavení světlu a kyslíku.
Snažte se používat takovou velikost nádob, aby se do nich vešlo přesné množství jídla. Tímto se vyhnete přebytečnému kyslíku, který v nádobě zůstane.
Dehydrované potraviny skladujte v čistých a suchých dózách s těsným uzávěrem (mohou být skleněné i plastové) nebo v uzavíratelných sáčcích, ze kterých odstraňte co nejvíce vzduchu.
Je důležité předejít působení vzduchu na potraviny, proto si rozdělte jídlo na tak veliké porce, o kterých si myslíte, že je v budoucnu využijete. Při vyndávání tak zbývající potraviny nebudou zbytečně vystaveny většímu množství vzduchu.
Nádoby se sušenými potravinami skladujte vždy na suchém a chladném místě. Obecné pravidlo zní, že čím nižší teplota, tím delší může být doba skladování.
Chcete-li skutečně maximalizovat trvanlivost, umístěte dehydrované potraviny do mrazáku. Dávejte však pozor, aby nedošlo k popálení mrazem.
Nejlepších výsledků ve skladování docílíte pomocí rotace zásob. Co tím je myšleno? Vždy se snažte nejprve spotřebovávat ty nejstarší produkty.
Pokud jídlo pečlivě připravíte a uskladníte, může vydržet měsíce až rok. Například obilí, rýže a fazole vydrží celý jeden rok. Ovoce taktéž, avšak zeleninu uchovávejte půl roku. Dehydrované maso skladujte jeden až dva měsíce, pokud je vakuově uzavřeno a zamraženo, vydrží až šest měsíců.
Zdroj: finedininglovers.com, freshoffthegrid.com, hobbyfarms.com
Autor: Silvie Grulichová
