Čiča je peruánský nápoj, jehož vznik sahá až do dob starých Inků a který si stále zachovává svou starobylou řemeslnou přípravu. Vy však můžete vyzkoušet modernější způsob výroby tohoto alkoholického nápoje.
Tajemný původ nápoje
Čiča je starobylý nápoj mnoha obyvatel Jižní Ameriky v Andách. Na stránkách Ohijské státní univerzity nalezneme jeho pravděpodobný původ. Předpokládá se, že jedny z prvních verzí nápoje čiča pocházejí od domorodé skupiny Kuna, která žije v Panamě a Kolumbii. Název čiča („chicha“) pochází zřejmě ze slova chichab, což znamená kukuřice.
Příslušníci skupiny Kuna však pro svůj kukuřičný nápoj používají slovo inna. Inna měla celou řadu využití, zpočátku sloužila třeba jako rituální nápoj, který konzumovaly mladé dívky, aby se staly ženami.
Na blogu Perurail ale nalezneme jiný názor na vznik nápoje, v němž hlavní roli hrála náhoda. Za vlády Topy Inky Yupanquiho měl silný déšť zničit sila, v nichž byla uskladněna nasbíraná kukuřice, a způsobit, že zrna zkvasila a vznikl slad, který byl vyhozen.
Legenda vypráví, že vyhladovělý místní muž našel vyhozený nápoj a celý ho vypil, čímž se také opil. Po tak skromném původu se čiča stala hlavním nápojem incké šlechty a používala se při významných náboženských obřadech na počest posvátných míst a inckých bohů.
Výroba čiči
Běžně se čiča vyrábí žvýkáním kukuřice a jejím vyplivováním zpět do nádoby. Tradičně pivovarníci používali přírodní enzymy ze slin k přeměně vysokého obsahu škrobu v kukuřici na maltózu (cukr). Rozžvýkaná kukuřice se pak uvaří a poté se scedí.
Chápeme, že tato příprava není zrovna lákává, pokud se tedy rozhodnete nápoj čiča vyzkoušet, doporučujeme např. postup z webu VinePair, na který budete potřebovat 2 šálky sušené fialové kukuřice, 2 šálky cukru, 4 tyčinky skořice, 10 hřebíčků, kůru a šťávu z 1 citronu a 1 šálek ananasové kůry.
Vložte kukuřici do velké mísy a zalijte ji vodou. Nechte ji jeden den namočenou. Kukuřici opláchněte a rozprostřete na čistou utěrku tak, aby byla zrna v jedné vrstvě. Utěrku srolujte a vložte do velkého hrnce a přidejte tolik vody, aby byla utěrka namočená.
Po čtyřech dnech v pokojové teplotě utěrku rozbalte. Většina zrn by měla mít naklíčené kořínky dlouhé asi jako kukuřičné zrno, což znamená, že se část škrobu přeměnila na cukr. Zrnka opláchněte. Rozložte zrna na plech nebo na alobal a sušte je za mírné teploty v troubě, dokud nebudou křupavá, asi hodinu.
Vaření čiči
Sušenou kukuřici vložte do mixéru a sekejte, dokud se všechna zrnka nerozbijí. Případně je můžete rozdrtit válečkem nebo nasekat nožem. Do hrnce přidejte litr vody, rozdrcenou kukuřici, cukr, koření a citronovou kůru a hodinu udržujte stálou teplotu 150 stupňů. Odstavte z plotny.
Když tekutina vychladne na pokojovou teplotu, sceďte pevnou část a přidejte citronovou šťávu a ananasovou kůru. Hrnec opět přiklopte pokličkou a nechte při pokojové teplotě.
Tekutina by měla začít kvasit za dva až tři dny. Po pěti dnech odstraňte ananasovou kůru, čiča by měla být zakalená a mírně kvasit, ale připravená k chlazení a pití. Čím déle bude kvasit, tím silnější bude obsah alkoholu a tím kyselejší bude výsledná čiča.
Zdroj: The Ohio State University, Perurail, VinePair
Autor: Dominika Jandorová
