Cibule vypadá podobně jako buňky v našem těle a také na ně má blahodárný vliv. Dokáže z našich těl vyhnat nebezpečné patogeny, ale také nás umí rozplakat a my si tak nechtěně pročistíme slzné kanálky.
Jak nás cibule rozpláče?
Když je cibule neporušená, skupina sloučenin zvaných cysteinsulfoxidy je oddělená od enzymu zvaného alliináza. Když však cibuli nakrájíte, bariéra oddělující sloučeniny a enzym se poruší. Alliináza způsobí, že se cysteinsulfoxidy změní na kyselinu sírovou.
V cibuli má kyselina sírová dvě možnosti. Buď může spontánně kondenzovat a stát se organickou sloučeninou síry.
Právě ta dává cibuli výraznou vůni a chuť.
Druhá možnost pro kyselinu sírovou je jedinečná pro cibuli a pár dalších allií neboli rod kvetoucích rostlin, které produkují zeleninu, jako je cibule, česnek a šalotka.
Do hry vstupuje další enzym, zvaný syntetáza lachrymatorního faktoru, který se skrývá v buňce a který kyselinu sírovou přetvoří na propanthial-S-oxid.
Propanthial-S-oxid je těkavý, což znamená, že se velmi rychle mění v páru. Tak se dostane do očí a dráždí smyslové nervy. Oči tak začnou slzet, aby se zbavily dráždivé látky.
Důležité živiny
Cibule je bohatá na živiny, což znamená, že má nízký obsah kalorií, ale vysoký obsah vitaminů a minerálů.
Má obzvláště vysoký obsah vitaminu C, který se podílí na regulaci imunitního systému, tvorbě kolagenu, obnově tkání a vstřebávání železa.
Cibule je také bohatá na vitaminy skupiny B, včetně kyseliny listové (B9) a pyridoxinu (B6), které hrají klíčovou roli v metabolismu, tvorbě červených krvinek a funkci nervů, jak potvrdila práce Marthy Morrisové.
A navíc je cibule také dobrým zdrojem draslíku, který je podle studie Michaela Stonea důležitý pro správné fungování buněk, nervový přenos, funkce ledvin a svalové kontrakce.
Podpora pro srdce
Cibule obsahuje antioxidanty a sloučeniny, které působí proti zánětům, snižují hladinu triglyceridů a cholesterolu – to vše může snižovat riziko srdečních onemocnění.
Studie Univerzity lékařských věd v íránském Tabrízu na 54 ženách se syndromem polycystických vaječníků zjistila, že konzumace velkého množství syrové červené cibule (40-50 g/den v případě nadváhy a 50-60 g/den v případě obezity) po dobu osmi týdnů snížila celkový a „špatný“ cholesterol ve srovnání s kontrolní skupinou.
Antibakteriální účinky
Cibule podle studie korejské Univerzity Yeungnam dokáže bojovat proti potenciálně nebezpečným bakteriím, jako jsou Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa (způsobuje např. zánět močových cest, středního ucha či hnisání popálenin), Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) a Bacillus cereus (průjmové onemocnění).
Studie japonské univerzity v Tokushimi prokázala, že kvercetin získaný ze slupek žluté cibule úspěšně zamezil růstu bakterie Helicobacter pylori a zlatého stafylokoka rezistentního vůči meticilinu (MRSA).
H. pylori je bakterie spojovaná se žaludečními vředy a některými druhy rakoviny zažívacího traktu, zatímco MRSA je bakterie odolná vůči antibiotikům, která způsobuje infekce v různých částech těla.
Zdroj: forkly.com, livescience.com, healthline.com, Martha Savaria Morris, The Role of B Vitamins in Preventing and Treating Cognitive Impairment and Decline, 2012, Michael S. Stone, Potassium Intake, Bioavailability, Hypertension, and Glucose Control, 2016, Mehranghiz Ebrahimi-Mamaghani, Effects of raw red onion consumption on metabolic features in overweight or obese women with polycystic ovary syndrome: a randomized controlled clinical trial, 2014, Kavita Sharma, Systematic study on active compounds as antibacterial and antibiofilm agent in aging onions, 2018, Freddy A Ramos, Antibacterial and antioxidant activities of quercetin oxidation products from yellow onion (Allium cepa) skin, 2006
Autor: Dominika Jandorová
