S rostoucí poptávkou po alternativních zdrojích bílkovin producenti stále častěji hledají možnosti, které jsou zdravé, udržitelné a etické. Roli však nehrají jen rostoucí nároky konzumentů, ale také finance a nedostačující zemědělská produkce.
Měnící se preference
Austrálie je jedním z největších konzumentů hovězího masa na obyvatele na světě, ale v posledních dvou desetiletích dochází k trvalému poklesu spotřeby.
Nejčastějším důvodem pro snížení konzumace červeného masa jsou náklady, dále pak obavy týkající se zdraví, životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat.
Spotřeba masa v České republice oproti roku 1989 celkově klesla. Dříve nejoblíbenější hovězí maso bylo z velké části nahrazeno drůbežím, jednak ze zdravotních, jednak z cenových důvodů.
Příběh steaku
Australští spotřebitelé se stále častěji ptají, odkud maso pochází. V tomto směru mohou být užitečným řešením systémy „digitální integrity“. Tyto systémy sledují vše od původu složek, přes výživové hodnoty, udržitelná balení až po certifikace fair trade a bio.
Zaznamenávají také související pracovní podmínky, uhlíkovou stopu, spotřebu vody, používání chemických látek, ohledy na dobré životní podmínky zvířat a dopady na biologickou rozmanitost a kvalitu ovzduší.
Jedním z příkladů je firma NanoTag Technology se sídlem v Sydney: jedinečný maticový vzor mikroteček vytištěný na obalu masných výrobků, který po naskenování kapesní čtečkou ověří pravost výrobku. Kupující tak vidí datum balení výrobku, číslo šarže a továrnu původu.
V České republice se mohou společnosti zapojit do projektu FoodCzech. Z QR kódu na balení masa se pak spotřebitelé dozvědí původ masa, datum, kdy šlo zvíře na porážku a dokdy by se mělo maso spotřebovat.
Produkce rostlinných bílkovin
Celkový počet výrobků z rostlinných bílkovin na pultech obchodů narůstá ruku v ruce s rozmachem veganství či potravinových alergií. Nedávné údaje australského statistického úřadu ukazují, že poptávka po těchto výrobcích se za poslední dva roky zvýšila přibližně o 30 %.
Potraviny rostlinného původu se vyrábějí zpracováním různých rostlinných složek (např. celozrnných obilovin, luštěnin, fazolí, ořechů a olejnatých semen) do potravinářských výrobků, včetně chleba, těstovin a alternativ k masu a mléčným výrobkům.
Maso z laboratoře
Kultivované nebo buněčné maso je biologicky podobné běžnému druhu, ale zvířecí buňky jsou pěstovány v laboratoři, nikoli na farmě.
Na biologicky identickém, laboratorně pěstovaném mase pracuje celá řada společností. Australská společnost Vow vyrábí vepřové a kuřecí maso a také maso klokana, alpaky a vodního buvola pomocí buněk ze zvířat.
Jedlý hmyz
Hmyz má vysokou výživovou hodnotu, je bohatý na bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, železo, zinek, kyselinu listovou a vitaminy B12, C a E.
Chov hmyzu je také považován za chov s nízkou ekologickou stopou a vyžaduje méně půdy, vody a energie. Vědci odhadují, že na světě existují až dva tisíce druhů jedlého hmyzu.
Z důvodu přísných restrikcí Evropské unie jsou však prozatím v České republice pro lidskou spotřebu chováni pouze cvrček domácí, saranče stěhovavé, potemník stájový, potemník moučný, potemník brazilský a bourec morušový.
Zdroj: theconversation.com, zpravy.aktualne.cz, abs.gov.au, e15.cz, thechainsaw.com, denik.cz
Autor: Dominika Jandorová
