Ačkoli se k nám v posledních desetiletích dostávají pochutiny z celého světa, mezi nejpoužívanější potraviny stále patří tradiční chléb. Jak si ale ukážeme, i přes jeho oblíbenost nejde o zcela neproblematické pečivo.
Chléb doprovází lidstvo už tisíce let
Chléb byl připravován již v době paleolitu, resp. na jeho sklonku. Na konci starší doby kamenné, a to zhruba před 14 tisíci lety, totiž pravěcí lidé poprvé začali s jeho přípravou. K rozšíření této potraviny ovšem došlo až po vynálezu zemědělství, tedy po tzv. neolitické revoluci, jež nejprve nastala zhruba před 12 tisíci lety v Přední Asii. Obiloviny se v té době začaly pěstovat a lidé skrze selekci zrn zajistili, že byly výnosy rostlin mnohem vyšší, a základní suroviny pro chléb tak měli dostatek.
Jaký chléb můžeme aktuálně ochutnat?
Chléb byl na počátku pouze nekynutý, protože kvasnice se začaly používat až později, a to zhruba v roce 4 000 př. Kr. na území, které mělo brzy zrodit slavnou egyptskou civilizaci. I dnes si lze ovšem pořídit chleba, jenž procesem kynutí neprošel (např. indický naan). V České republice patří v každém případě pečivo ve tvaru bochníku k základním potravinám, takže si můžeme pořídit varianty z různých druhů obilovin. Mnohé z nich, které si lze zakoupit v supermarketech, byly ovšem nejprve zmraženy, takže se často nejedná o zcela čerstvou potravinu.
Kolik chleba se u nás sní? Denně se ho upeče 1 milion bochníků!
Chléb patří mezi základní potraviny na mnoha místech světa, přičemž České republika rozhodně není výjimkou. Průměrný Čech ročně zkonzumuje zhruba 40 kg tohoto pečiva. Není tedy divu, že se každý den v tuzemských pekárnách upeče 1 milion bochníků, což je zhruba desetina počtu obyvatel ČR. Každý rok se tak u nás vyrobí 300 tisíc tun této oblíbené potraviny. Navíc asi nemusíme dodávat, že chléb je pouze jedním, nikoli jediným pečivem, jež Češi rádi konzumují.
Patří chleba mezi zdraví potraviny, anebo nikoli?
To, že je chléb oblíbenou potravinou, nic nevypovídá o jeho hodnotě pro lidské zdraví. Češi si ostatně rádi pochutnávají i na uzeninách, které jim určitě neprospívají. Pravdou je, že bílé pečivo je vyrobeno z obilovin (hlavně z pšenice), u nichž byl odstraněn klíček. Právě ten ovšem ukrývá většinu živin. Výživová hodnota bílého chleba je tedy velmi rozporuplná. Naštěstí však dnes není problém pořídit různé celozrnné alternativy. Ovšem i na ty by si měli dát pozor jedinci, kteří jsou alergičtí na lepek.
Zajímavosti o chlebu
- Chléb je natolik populární, že má dokonce vlastní svátek. Světový den chleba se každoročně slaví října, přičemž v České republice tuto tradici dodržujeme od roku 2009.
- Výše jsme si ukázali, že bílý chléb je z nutričního hlediska poněkud rozporuplnou potravinou. Přesto rodiče stále bazírují na tom, aby děti nejedly určité potraviny samotné, ale daly si k nim pečivo. To je ovšem přežitek z dob, kdy lidé neměli tolik peněz, a tak se silný krajíc chleba s jedním plátkem např. sýra jevil jako ideální kombinace.
- Pokud nechcete přijímat lepek ve větším množství, vyhněte se chlebu z pšenice. Právě tato obilovina jej totiž obsahuje hodně.
- Chléb se dostalo i do Guinessovy knihy rekordů. Nejdelší bochník, jenž měl délku 1 211,6 m, upekli v roce 2005 v Portugalsku. Největší bochník o váze 1 571 kg zase v roce 2008 připravili v Brazílii.
- O popularitě chleba svědčí i skutečnost, že se vyskytuje v mnoha příslovích. Tak např. víme, že „odříkaného chleba největší krajíc“, anebo že „čí chleba jíš, toho píseň zpívej“.