Bohatí Egypťané uměli hodovat a jejich stoly se prohýbaly pod nejdražšími lahůdkami, které zapíjeli hlavně vínem. Menu bylo pestré a především elegantně servírované. Podle dochovaných maleb hodovníci neodešli od stolů, dokud byli schopni něco sníst.
Bankety se ve starověkém Egyptě konaly na oslavy narozenin, sňatků, různých obřadů, povýšení, návratů domů, ale i v případě náboženských svátků nebo při úmrtí blízkého člověka. Vrcholem byly potom královské oslavy, kterými si panovník získával přízeň dvořanů, diplomatů i běžných obyvatel.
Hostiny byly často vyobrazeny na zdech hrobů a o tom, jak být správným hostitelem, existovaly psané texty. Egypťané chodili na hostiny ve slavnostním oblečení a s ozdobami. Sluhové přinášeli voňavou vodu k umývání rukou a umisťovali na hlavy hostů ozdobné kornoutky, které obsahovaly vůně odpuzující hmyz. Často byli hosté obdarování girlandami z voňavých lotosových květů.
Výzdoba stolů a zasedací pořádek
Modrý lotos byl také používán k výzdobě stolů. Květina se na večer zavírá a podle prastarých vyobrazení hostin byly květy otevřené, takže se pravděpodobně hodovalo přes den. Některé náboženské svátky provázely bankety dlouhé i několik dní.
Nejdůležitější lidé seděli na židlích u stolů plných vybraných jídel. S klesajícím statusem hostů klesal i způsob sezení a rozmanitost jídla. Nejméně důležití lidé seděli na podložkách na zemi.
Pro všechny byl ale dostatek jídla. Pekli se celí voli spolu s oblíbenými kachnami, husami, holuby a dalšími druhy drůbeže. Ve velké oblibě bylo maso pocházející z lovu jako králíci, jeleni, gazely nebo antilopy.
Někdy se podávaly pečené, vařené nebo grilované ryby. Ryba však byla považovaná za příliš obyčejné jídlo, a tak sloužila jako pokrm pro méně významné hosty.
Zákaz vepřového
Přestože se v Egyptě jedla i prasata, jejich maso mělo nejnižší hodnotu a na hostinách se vepřové nikdy nepodávalo. Oblíbená byla ale všechna ostatní masa, která se podávala nejčastěji dušená s celou řadou druhů zeleniny (cibule, česnek, pórek, fazole, čočka, hrách, zelí). Pekly se různé druhy chleba, na stolech nechyběla hojnost ovoce a zeleniny. Zvláštní pozornost byla věnována dortům a různým cukrovinkám, jejichž základem byly sladké datle, které se rozplývaly na jazyku a med.
Pro náboženské svátky byly charakteristické speciální tvarohové koláče. K různým příležitostem se také pekly chleby ve tvaru trojúhelníků, lichoběžníků nebo kruhů.
Egypťané potřebovali dlouhou a náročnou hostinu také něčím zapíjet a rozhodně holdovali alkoholu. Jejich nejoblíbenějším nápojem bylo silné a aromatické víno. Kromě vynikajících červených a bílých hroznů se víno připravovalo i z datlí. Oplývalo příjemně sladkou chutí.
V keramických nádobách zdobených lotosovými květy se podávalo čerstvě uvařené pivo (pití pro chudší hodovníky) a nápoj zvaný shedeh. Ten se vyráběl kvašením granátových jablek.
Účastníci opulentních hostin se u jídla rádi pobavili a na banketech vystupovali i různí baviči. Součástí oslav byla velkolepá hudba. Hudebníci hráli na harfy, loutny, bubny, tamburíny či klepačky. K tomu patřil i zpěv, většinou o lásce a štěstí, ale také o pomíjivosti života a o nutnosti žít naplno.
Propracované taneční vystoupení předváděly profesionální tanečnice, které se velice pozorně věnovaly hostům.
Staří Egypťané zkrátka věděli, jak pořádat dobré večírky!
Zdroj: historymuseum.ca, rawi-magazine.com
Autor: Lída Kropáčková
