Sezóna hub už je skutečně tady, takže české lesy vezmou útokem tisíce houbařů. Jenže ještě než vyrazíte pro nějakého toho „praváka“, seznamte se preventivně s negativní stránkou celé věci.
Houby nepředstavují zase tak velké nebezpečí
Češi jsou národem houbařů, a tak se o jedovatosti hub hovoří poměrně často. Jenže ono to není zase tak horké. V České republice se každoročně tímto způsobem otráví zhruba 300 jedinců a zemřou 1 až 3 lidé. V lese proto nejsou nebezpečné ani tak samotné houby jako spíše klíšťata, která mívají na svědomí více nakažených i úmrtí. Některé jedovaté houby navíc způsobují „pouze“ nevolnost. Přesto mohou někteří zástupci této skupiny organismů člověku nepěkně zatopit.
Nejjedovatější houbou ČR je muchomůrka zelená
Muchomůrka zelená je po jávském druhu čepičatka brázdohlavá považována za druhou nejjedovatější houbu světa. Na svědomí má přitom cca 90 % smrtelných otrav z hub. Ačkoli je totiž čepičatka jedovatější (obsahuje 3× až 5× více amanitinů), nebezpečnost muchomůrky zelené spočívá v tom, že její toxiny působí dlouhodobě. Postižený člověk si proto nejprve ničeho nevšimne, ač mu jsou postupně napadána játra a ledviny, a ty nakonec selhávají. I pokud člověk přežije, má obvykle trvalé následky. Fatální dopad může mít navíc zkonzumování již jedné plodnice!
Jak postupovat při otravě houbami?
Předně se neobávejte zvracet, protože je nutné vyprázdnit obsah žaludku. U mnoha otrav sice mohou negativní účinky odeznít samy od sebe, přesto byste neměli riskovat. Určitě je více než vhodné vyhledat odbornou pomoc a ideálně si se sebou vzít zbytek požitého jídla (a nejlépe i neupravených hub), aby měli lékaři usnadněnou práci. Pamatujte, že současná medicína umí odstraňovat toxiny z těla velmi spolehlivě, takže může zabránit trvalým následkům i úmrtí.
Co byste měli ještě vědět před návštěvou lesa?
- Pokud se domníváte, že jedovatou houbu poznáte okamžitě podle chuti, není to pravda. Dokonce přeživší po konzumaci muchomůrky zelené potvrdili, že má vynikající chuť!
- Další prudce jedovaté druhy hub, které rostou v našich lesích, jsou např. čepičatka jehličnanová, muchomůrka tygrovaná anebo pavučinec plyšový.
- Za velmi nebezpečnou houbu je u nás považována i muchomůrka červená. Úmrtí však způsobuje výjimečně. Např. na Sibiři je tato houba používána jako psychoaktivní látka ve spirituálním kontextu. Jenže ve většině případů vyvolává negativní psychické stavy.
- Někdy se říká, že jedovaté houby nerostou na dřevě a vyhýbají se jim slimáci. Oba předpoklady jsou ovšem mylné a mohou mít tragické důsledky.
- Neměli byste sbírat houby ani příliš mladé, ani příliš staré. V prvním případě se snižuje pravděpodobnost, že bezpečně poznáte druh, ve druhém zase již mohly nastat hnilobné procesy, které činí hůře stravitelnými i jinak jedlé houby.
Tip na závěr: nejdůležitější je samozřejmě prevence. Proto byste měli sbírat pouze houby, které opravdu dobře znáte. Nesbírejte především složitější druhy, které je těžké určit.
