Pule neboli „magareći sir“ je srbský sýr vyrobený z mléka balkánského osla. Pule je nejen extrémně vzácný, ale také nejdražší sýr na světě. Pochází z oslí rezervace Zasavica, z farmy, kde se ručně dojí asi 100 ohrožených balkánských oslů.
Zákazník platí hlavně za produkt, kterého se vyrábí jen omezené množství
Na výrobu jednoho kilogramu bílého a drobivého uzeného sýra je potřeba 25 litrů oslího mléka. V současné době se sýr vyrábí většinou jen na základě objednávek. Jedním ze zákazníků, kteří mají o sýr zájem, je i srbský tenista Novak Djokovič, o kterém sports.yahoo.com uvádí, že zakoupil ve své domovině celou roční produkci tohoto specifického produktu. Sýr chce podávat v síti restaurací, kterou má v plánu otevřít.
Nejžádanější sýr má na trhu cenu přibližně 1 320 USD za kilogram.
Produkty z oslího mléka jsou v módě
Je těžké uvěřit, že skromný osel je zdrojem nejdražšího sýra na světě. Pule je uctíván milovníky sýrů po celém světě jako vzácná pochoutka. Najdou se lidé, kteří jsou ochotní takové sumy platit, aby si vychutnali bohatou chuť měkkého a drobivého sýra, který má také vynikající nutriční hodnotu.
Poptávka se hodně zvedla během roku 2020, kdy svět hledal lék na COVID-19. Oslí mléko se proslavilo díky tvrzením, že nabízí elixír bohatý na živiny na posílení imunity, a tak i po sýrech byla nezvykle velká poptávka.
Už Kleopatra využívala oslí mléko pro svou krásu
Oslí mléko je už dlouho oslavováno pro své léčivé a zkrášlující vlastnosti. O egyptské královně Kleopatře se traduje, že se koupala v oslím mléce, aby si udržela pokožku vláčnou a svěží.
Legenda říká, že řecký lékař Hippokrates používal toto mléko k léčbě různých nemocí a ran. Uvádí se také, že papež František, hlava katolické církve, dostával jako dítě k pití oslí mléko.
Mléko nachází uplatnění v řadě produktů
Zatímco existují společnosti, které používají oslí mléko k výrobě řady produktů – čokoládových tyčinek, kojenecké výživy a pomazánky podobné Nutelle, oslí sýr je vzácností a existuje pro to dobrý důvod.
Výroba sýra je hodně náročná
Pule, který vyrábí pouze jedna farma a její partneři v Srbsku, vyžaduje více úsilí než většina ostatních sýrů, což jen zvýšilo jeho přitažlivost (a také cenu). A to se k oslímu mléku přidává ještě mléko koz (60% oslí, 40% kozí), aby konzistence a bohatá chuť byla dokonalá.
Přemrštěná cena odráží práci vynaloženou na výrobu sýra a na dojení oslů, které probíhá ručně třikrát denně. V průběhu roku náklady na údržbu farmy dosahují celkem 100 000 USD.
Zatímco krávy mohou poskytnout až 60 litrů mléka za jeden den, jenny (samice osla) produkují kolem dvou litrů za den. Ti, kteří mají na starosti dojení, musí navíc počkat, dokud jenny neodchovají své potomky (asi tři měsíce), než mohou sbírat mléko k výrobě sýra.
Chutný sýr tedy není možné vyrábět „levně“ ve velkém. Navíc jenny se nedají dojit pomocí elektrických dojaček. Všechny pokusy končily neúspěchem.
„Zkoušeli jsme je dojit strojově, ale to se ukázalo jako nemožné. Protože osel není stvořen jako kráva, aby dával mléko, může ho sát pouze mládě,“ uvedl Slobodan Simić, zakladatel speciální přírodní rezervace Zasavica, pro magazín theceomagazine.com.
Jak vznikl nápad na výrobu sýra
Vše začalo před více než dvaceti lety, kdy bývalý zákonodárce v srbském parlamentu, Slobodan Simić, hledal nějaký smysluplný projekt pro životní prostředí.
Dnes je Simić výkonným ředitelem přírodní rezervace Zasavica, kterou založil na ochranu ohroženého plemene balkánského osla. V té době už bylo méně než 1000 jedinců tohoto druhu a hlavním cílem bylo zastavit úbytek plemene. Když však farma vzkvétala a v rezervaci bylo už 200 oslů, ekonomická náročnost byla značně vysoká, a tak se zrodila myšlenka na produkci a prodej oslího mléka a odtud už byl jen krok k výrobě sýrů.
Výrobní postup je tajný
Simić nenechal nic náhodě a spojil se se známým sýrařem z Bělehradu, který mu pomohl ke zrodu nového druhu sýra. Recept na nejdražší sýrovou pochoutku je tajný a jak Simić uvádí: „Jen mít oslí mléko neznamená, že máte vše, co k výrobě tohoto sýra potřebujete. Pule se vyrábí velmi specifickým způsobem.“
Zdroj: theceomagazine.com, sports.yahoo.com
Autor: Lída Kropáčková
