Pití kávy nebo čaje z kelímku je nejen plýtvání a bezohlednost k životnímu prostředí, ale také představuje riziko spolknutí tisíců částic mikroplastů. Jde o další alarmující zjištění, které spolu s mikroplasty usazenými v plících člověka, představuje problém.
Jednorázové kelímky nejsou jen hrozbou pro životní prostředí
Jednorázové kelímky na kávu jsou již známé jako pohroma pro životní prostředí, protože jejich tenká plastová vrstva je extrémně obtížná k recyklování.
Nová studie zmíněná v magazínu dailymail.co.uk nyní odhalila, že nádoby na horké nápoje uvolňují do nápoje biliony mikroskopických plastových částic.
Vědci analyzovali jednorázové kelímky na horké nápoje potažené polyethylenem. Měkká flexibilní plastová fólie se často používá jako vodotěsná vložka. Během zkoumání zjistili, že když jsou tyto kelímky vystaveny vodě o teplotě 100 °C, uvolňují do vody biliony nanočástic.
Zatím neexistuje dost studií, které by prokázaly, že tyto částice mají negativní vliv na zdraví člověka.
Moderní vědecké postupy pomáhají ověřovat správnost analýz
Výzkumníci se zabývali nejen množstvím, ale i velikostí částic a své závěry ověřovali několika možnými způsoby, jako je elektronová mikroskopie, zkoumání vysokoenergetických elektronů nebo infračervená spektroskopie, která zachycuje spektrum infračerveného světla plynu, pevné látky nebo kapaliny. Všechny tyto techniky použité společně, poskytly úplnější obrázek o velikosti a složení nanočástic.
Ve svých analýzách a pozorováních vědci zjistili, že průměrná velikost nanočástic byla mezi 30 nanometry a 80 nanometry, přičemž jen málo z nich bylo nad 200 nanometrů.
Země je zamořená plastem
Podle studií publikovaných v Environmental Science and Technology našli vědci v posledním desetiletí plasty úplně všude, kde je hledali, a to není pro životní prostředí pozitivní zpráva. Vědci našli mikroplasty větší než 100 nanometrů i na dně ledovcových jezer a ve sněhu v Antarktidě. Studie uvádí, že největší riziko představují ty nejmenší částice, které se snadno dostanou do buněk lidského organismu a není vyloučeno, že by mohly narušit jejich funkci. Zatím jsou ale všechny obavy pouze v teoretické rovině a vše se musí probádat.
Jasné je, že jeden jednorázový kelímek obsahuje v průměru 25 tisíc částic mikroplastů. V tekutinách byly nalezeny také stopy zinku, olova a chromu, které se rovněž uvolňují z plastové vrstvy.
Další problematické produkty se zkoumají
Kromě kávových šálků výzkumníci analyzovali také potravinářské nylonové sáčky a průhledné plastové fólie umístěné v pekáčích, aby vytvořily povrch, který zabraňuje ztrátě vlhkosti. Zjistili, že koncentrace nanočástic uvolněných do horké vody z potravinářského nylonu byla sedmkrát vyšší než u kelímků na jedno použití.
Pro vědecké účely byla analyzovaná celá řada dalších spotřebních produktů, jako jsou umělé tkaniny (polyester), plastové sáčky nebo voda z plastového vodovodního potrubí.
Poznatky zatím slouží pro vědecké účely a pro další bádání. Přesto, že není dostatek odborných studií, nové poznatky spolu s již známými fakty z analýz pomohou vědcům určit cesty pro další výzkumy a vzdělávání v budoucnosti. Rovněž informovanost veřejnosti je prvním krokem k složité cestě, jak najít řešení.
Zdroj: dailymail.co.uk, pubs.acs.org
Autor: Lída Kropáčková
