Je těžké uvěřit, že tak hojně využívaný zdroj potravy, jako jsou rajčata, byl kdysi považován za smrtelně jedovatý. Dnes je máme k dispozici po celý rok v čerstvé a konzervované formě a o využití této všestranné zeleniny není nouze.
Historie rajčat
Francouzský botanik Tournefort pojmenoval rajče latinským botanickým názvem Lycopersicon esculentum. Botanik ze začátku omylem považoval rajče za vlčí broskev, o níž se zmiňoval Galén ve svých spisech ze třetího století, tj. jed v chutném obalu, který se používal k likvidaci vlků.
Anglické slovo tomato pochází ze španělského slova tomate. Zmínka o rajčatech se poprvé objevila v tisku v roce 1595, stále bylo ještě mylně uvedené jako smrtonosná lilkovitá rostlina. Původní plody byly malé, jako známe dnes cherry rajčata. S největší pravděpodobností nebyly ani tak červené a přecházely spíše do žluté barvy.
Rajče pochází ze západní části Jižní Ameriky a Střední Ameriky. Kolem roku 500 př. n. l. je zřejmě pěstovali Aztékové.
Do Evropy je přivezl krutý dobyvatel
První Evropan, který viděl rajčata, byl Hernán Cortéz v roce 1519. Objevil rajčata rostoucí v Montezumových zahradách při vyvražďování aztéckého města Tenochtitlán a přivezl semena do Evropy, kde byla vysazena jako okrasná kuriozita.
Konzumovat je začali vojáci a námořníci
S největší pravděpodobností byla první odrůda, která se dostala do Evropy, žluté barvy, protože ve Španělsku a Itálii byla rajčata známá jako pomi d’oro, což znamená žlutá jablka.
Evropané se dlouho bránili zařazení rajčat, ale i další zeleniny dovezené z nového světa, do svého jídelníčku. Jejich důvod je dnes spíše komický. Báli se těchto potravin, protože o nich nenašli zmínku v bibli. Navíc první průkopníci v pěstování neměli potuchy, jak s rostlinami zacházet, výnosy byly malé a často se konzumovaly nejedlé části rostliny, což vedlo k obtížím se zažíváním.
Itálie byla první, kdo přijal a pěstoval rajčata mimo Jižní Ameriku. Italové nejprve plody používali jako dekorace na stůl, později ale našli mnoho způsobů, jak šťavnaté plody, které obsahuji 94,5 % vody, využít ve své středomořské stravě.
Během 17. a 18. století italští botanici vyšlechtili nespočet druhů rajčat.
Francouzi označovali rajče jako pommes d’amour nebo jablka lásky, protože si mysleli, že mají stimulující afrodiziakální vlastnosti.
Byli to ale Američané, kteří vyšlechtili rajčata vhodná pro masovou produkci a zpracování.
Zajímavosti o rajčatech:
- Spekuluje se, že existuje přes 25 tisíc odrůd rajčat.
- Američané získávají více vitaminů z rajčat než z jakékoli jiné zeleniny. Průměrný Američan sní přes 12 kg rajčat ročně a 93 % lidí, kteří mají v USA zahrádku, si rajčata pěstuje. Na trhu mají 96 % rajčat vypěstovaných v Kalifornii.
- K neuvěření je, že nejtěžší rajče mělo 3,51 kg.
- Někdy se rajčata trhají zelená a cestou k zákazníkovi se nechají dozrát zplynovaným ethylenem. Na kvalitě je to však znát a kdo si někdy utrhl čerstvé rajče ze záhonu, uměle dozrálý plod neocení. Nicméně pokud na záhonu rajčata na podzim nestihnou dozrát, doporučuje se skladovat je v blízkosti jablek. Ta uvolňují ethylen a rajčata tak ještě dozrají.
Zdroj: vegetablefacts.net, thespruceeats.com
Zdroj: Lída Kropáčková
