Po tisíce let se různé kultury spoléhaly na kvašení při výrobě chleba a sýrů, uchovávání masa a zeleniny a vylepšování chuti a textury mnoha potravin. Až nyní však vědci objevují, jak moc můžou kvašené výrobky ovlivnit lidský organismus.
Dar pro zdravá střeva?
Kvašené potraviny se vyrábějí kombinací mléka, zeleniny a dalších surovin s mikroorganismy, jako jsou kvasinky a bakterie. Díky tomu jsou kvašené potraviny často plné živých mikroorganismů a vedlejších produktů procesu kvašení, mezi které patří různé vitaminy a kyseliny mléčná a citronová.
Nyní vědci zjišťují, že fermentované potraviny mohou mít zajímavé účinky na naše střeva. Konzumace těchto potravin může měnit složení bilionů bakterií, virů a hub, které obývají náš střevní trakt, souhrnně nazývaný střevní mikrobiom.
Mohou také vést ke snížení hladiny zánětu v celém těle, který vědci stále častěji spojují s řadou nemocí souvisejících se stárnutím.
Vláknina vs. fermentované potraviny
Nejnovější poznatky pocházejí ze studie zveřejněné v časopise Cell, kterou provedli vědci ze Stanfordovy univerzity. Chtěli zjistit, jaký vliv mohou mít kvašené potraviny na střeva a imunitní systém a jak je to v porovnání s relativně zdravou stravou plnou ovoce, zeleniny, fazolí, celozrnných výrobků a dalších potravin bohatých na vlákninu.
Pro účely studie vědci vybrali 36 zdravých dospělých osob a náhodně je rozdělili do skupin. Jedna skupina měla za úkol zvýšit konzumaci rostlinných potravin bohatých na vlákninu, zatímco druhá skupina měla jíst hodně fermentovaných potravin, včetně jogurtů, kysaného zelí, kefíru, kombuchy a kimči.
Jak dopadly výsledky?
Účastníci se vybranými potravinami stravovali po dobu 10 týdnů, zatímco vědci sledovali stopy zánětu v jejich krvi a hledali změny v jejich střevním mikrobiomu.
Po uplynutí 10 týdnů se ani u jedné skupiny neprojevily významné změny v ukazatelích celkového imunitního zdraví. U skupiny s fermentovanými potravinami však došlo k výraznému snížení obsahu zánětlivých látek.
Mezi sloučeninami, u kterých došlo k poklesu, byl interleukin-6, zánětlivý protein, který bývá zvýšený u nemocí, jako je diabetes 2. typu a revmatoidní artritida. Naproti tomu skupina s vysokým obsahem vlákniny nevykazovala celkový pokles stejných zánětlivých látek.
Střeva královstvím mikrobů
U lidí ve skupině s fermentovanými potravinami se snížení zánětlivých markerů shodovalo se změnami v jejich střevech. Čím více fermentovaných potravin lidé jedli, tím větší počet mikrobiálních druhů se objevil.
Překvapivě se však ukázalo, že pouze 5 % nových mikrobů, které byly v jejich střevech zjištěny, pocházelo přímo z fermentovaných potravin, které jedli.
Mikrobi a lidské zdraví
Vyšší úroveň rozmanitosti střevního mikrobiomu je obecně považována za dobrou věc. Studie ji spojují s nižší mírou obezity (Antoine Aoun a kol.), cukrovky 2. typu (Zhangling Chen a kol.) a dalších neduhů.
Doktorka Devkotová uvedla, že je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom lépe porozuměli souvislostem mezi fermentovanými potravinami a celkovým zdravím.
Naznačila však, že jedním z důvodů, proč mohou být fermentované potraviny prospěšné, je to, že mikroorganismy, které obsahují, během procesu fermentace neustále produkují mnoho živin.
Zdroj: nytimes.com, Hannah C. Wastyk, Gut-microbiota-targeted diets modulate human immune status, 2021, Zhangling Chen, Association of Insulin Resistance and Type 2 Diabetes With Gut Microbial Diversity: A Microbiome-Wide Analysis From Population Studies, 2021, Antoine Aoun, The Influence of the Gut Microbiome on Obesity in Adults and the Role of Probiotics, Prebiotics, and Synbiotics for Weight Loss, 2020, devkotalab.com
Autor: Dominika Jandorová
