Pokud je řeč o alkoholu, většinou se zmiňují mniši nebo alchymisté, kteří dokázali vyrobit „lahodný mok“, alkoholický nápoj, který si našel své věrné příznivce a jehož receptura se předávala z pokolení na pokolení. Ale ne vždy byli u zrodu alkoholických nápojů jen muži.
Ženy a pivo
Důkazů o spojení žen a alkoholu je v historii celá řada a dokonce byla sumerská bohyně piva Ninkasi. Právě ona je zmiňována ve starém receptu, který byl zvěčněný na hliněné tabulce a je považovaný za první dochovaný recept na pivo.
Výroba alkoholu byla sice často zobrazována jako drsná a mužná záležitost, ale pokud jde třeba o pivo, běžně ho připravovaly na tvrzích a v usedlostech ženy a sloužilo nejen jako nápoj, ale dokázalo i rychle zasytit a dodat potřebnou energii, která byla potřeba pro náročnou práci i do boje.
Sumerská civilizace si pivo považovala
První dochované stopy vaření piva ženami v sumerské společnosti jsou dokonce v mezopotámském zákoníku Hammurabi, kde se píše výhradně o ženách, které vyráběly fermentované nápoje z medu, obilí, bylin a celé řady dalších surovin.
Sumérské ženy vařily nízkoalkoholické pivo pro běžnou potřebu, ale i pro náboženské obřady. Pivo se vařilo i v Egyptě, kde byly nalezeny hieroglyfy zobrazující ženy, jak vaří a pijí pivo. Finové mají kupříkladu legendu o ženě Kelevatar, která vynalezla pivo smícháním medu a medvědích slin.
Muži si výnosnou výrobu piva přivlastnili
Jak staletí pokračovala, pivovarnictví získávalo větší význam a prodej piva zaručoval vliv, moc a popularitu. A tak se najednou všechny zásluhy začaly připisovat mužům a po celém světě byli za výrobou piva právě oni.
Pokud se tedy dnes píše o ženách, které se stále více prosazují v pivovarnické profesi, jde spíše o návrat k tradiční podobě pivovarnictví než o průkopnice ve světě mužů, jak jsou často ženy ve spojitosti s vařením piva označovány.
Pivo je s lidstvem už 4 tisíce let a byly to ženy, kdo za jeho výrobou stály.
Saké má podle legendy původ u bohyně
Legenda říká, že bohyně Konohanasakuya-hime vynalezla saké tak, že žvýkala zrnka rýže. Potom je vyplivovala, a to umožnilo rýži fermentovat. Ale i se saké to dopadlo podobně jako s pivem.
Mužská prohnanost
Změny ve společnosti zpřísnily náboženské a sociální poměry. V 17. století byly dokonce ženy považovány za nečisté a to vedlo k tomu, že se nesměly ani přiblížit k výrobě nápoje, protože by se saké údajně zkazilo.
Ale i v Japonsku byly ženy, které se dokázaly navzdory útlaku ze strany mužů prosadit. Patřila k nim Tatsuuma Kiyo, dcera z významné rodiny, která vybudovala v průběhu 19. století největší impérium saké v Japonsku. A to i přesto, že nikdy nevstoupila do vlastního podniku kvůli podezření, že její pouhá přítomnost by zkazila saké.
Vinařství bylo v začátcích doménou mužů
Do tohoto oboru ženy zasáhly až v 19. století. A bylo to ve velkém stylu. Barbe-Nicole Clicquot byla v čele významného vinařství produkujícího známé šampaňské víno. Vinařky se chopily příležitosti také při rozvoji vinařství v Kalifornii ve významných oblastech Sonoma a Napa Valley.
Hannah Weinberger se stala první vinařkou Napy poté, co bývalá zaměstnankyně vinařství zavraždila jejího manžela v roce 1882. Isabelle Simi ze Simi Winery převzala otěže v 18 letech, když její otec a strýc zemřeli na chřipku. Dokázala rodinou firmu udržet i přes katastrofální zemětřesení v roce 1906. Prohibici a všechny převraty 20. století nakonec přežila také.
Zdroj: atlasobscura.com, atlasobscura.com
Autor: Lída Kropáčková
